Plošné stavby, tedy pozemky zpevněné stavbou bez svislé nosné konstrukce, podle novely už nemají být předmětem daně ze staveb, ale budou podléhat dani z pozemků. Tato daň má podle vládní předlohy představovat podle druhu podnikání buď jednu korunu, nebo pět korun za metr čtvereční zpevněné plochy pozemku, což je polovina dosavadní sazby daně ze staveb. Senát navrhl sazby této daně zdvojnásobit vzhledem k tomu, že nová konstrukce by připravila obecní rozpočty podle odhadů minimálně o 400 milionů korun, uvedl senátor ČSSD Miloš Malý. Podle něj suma představuje roční rozpočet pětadvacetitisícového města. Senátní úprava by měla podle Malého dopady novely na příjmy obcí minimalizovat. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) byl k senátní úpravě neutrální až „mírně negativní“. Upozornil, že obecní zastupitelstva mají možnost daň z nemovitostí podle místních podmínek zvýšit. Kalousek také vyloučil, že by se daň za zpevněné plochy vztahovala nově na lesní a zemědělské cesty, jak se obávali někteří senátoři. Tyto cesty by nadále podléhaly základní sazbě daně z pozemků ve výši 0,20 korun za metr čtvereční, pozemky určené pro veřejnou dopravu jsou od daně osvobozeny.
Ministerstvo financí ve prospěch novely argumentovalo tím, že nezvýší daňové zatížení poplatníků, naopak sníží sazbu daně u zpevněných ploch pozemků užívaných k podnikatelské činnosti na polovinu v porovnání s daní ze staveb, která činí dvě a deset korun. Snížit by se tak mohla například daň u parkovišť nebo výstavních ploch. Od nových pravidel, která mají začít platit od příštího roku, si slibuje také zjednodušení administrativy a jejích nákladů. Protože se mění pouze zařazení těchto zpevněných ploch do jiné sazby, ale nemění se jejich rozsah, nebudou muset poplatníci zjišťovat jejich novou výměru. Budou ale muset podat daňové přiznání, ve kterém tyto plochy zařadí do daně z pozemků. Nový režim zdanění se týká pouze těch pozemků v katastru, které jsou vedeny jako ostatní plocha, zastavěná plocha a nádvoří.
