„NERV správně identifikoval úsporné budovy jako výborné protikrizové opatření. Nyní by však měl stát vlastníkům pomoci překonat největší bariéru, kterou jsou počáteční investiční náklady,“ říká koordinátor Šance po budovy Petr Holub a dodává: „Výnosy z aukcí emisních povolenek v kombinaci s evropskými fondy jsou jedinečnou příležitostí pro nastartování podpory úsporných budov.”
Jak již dříve pro Šanci pro budovy spočetl Miroslav Zámečník, člen NERVu, úsporné budovy mohou během pětadvaceti let přinést společnosti zpět 223 miliard korun. Pokud však reálná cena energie poroste rychleji, než o 3% ročně, ekonomické přínosy se násobí. Investice do úsporných budov dále stimulují vznik nových pracovních míst, zvýší kvalitu bydlení a pomohou zajistit energetickou bezpečnost státu.
Přes ekonomickou výhodnost zůstávají největší bariérou pro výstavbu a renovace energeticky úsporných budov počáteční investiční náklady. Šance pro budovy proto prosazuje finanční nástroje, které toto usnadní. Chytrá sada nástrojů by měla preferovat takovou podporu, která má největší “pákový efekt”: Na korunu veřejné podpory se nabalí co největší množství soukromého kapitálu. Podle zkušeností z Německa či Velké Británie může tento poměr být 1:4 a vyšší. Může jít například o nízkoúročené půjčky z revolvingového fondu nebo slevy na dani z příjmů vlastníků, kteří novou budovu postaví ve vysokém energetickém standardu nebo provedou energeticky důkladnou renovaci stávající budovy.
Pro financování tohoto programu se přitom nabízí unikátní příležitost: Výnosy z aukcí emisních povolenek, které stát bude mezi lety 2013 a 2020 prodávat znečišťovatelům. Doplňkovým financováním mohou být evropské fondy. Dokument NERVu tedy přichází právě vhod, politici by podle něj měli jednat a podpořit výstavbu úsporných budov.
Včera zveřejněné návrhy NERVu najdete zde: http://czgbc.org/NERV_PB2012.pdf
