Sedmasedmdesátiletá Jožica Kučerová dlouho neváhala. „Když se naskytla příležitost, rychle jsem se rozhodla, že chci jet do Španělska. Nemám vůbec strach, zajímá mě, jak tam žijí staří lidé,“ říká.
Tato slovinská vdova opustila svůj pokoj v domově důchodců v Topolšici na severu země a strávila týden v obdobném zařízení v Mataru na španělském pobřeží nedaleko Barcelony, v bytě dvaaosmdesátiletého Miquela Ribase, který se zase vypravil do jejího domova ve Slovinsku.
Tuto výměnu zajišťuje sociální síť Linkedage, která funguje asi rok. Paní Kučerová zaplatila 60 eur (1600 Kč) jako zápisné do sítě, a zpáteční letenku. Jinak však už neplatila vůbec nic, ani ubytování, ani zdravotní péči, stravu či zábavu.
Miquel Rabas, byť nehovoří slovinsky, je nadšen svým pobytem v Topolšici obklopené kopci a lesy. „Fotografuji tu. V Mataru mě žádali, abych tu udělal hodně fotografií, a až se vrátím, uspořádáme výstavu,“ vysvětluje.
Po několika podobných pokusech ve Slovinsku byla tato mezinárodní výměna první, jakou Linkedage uskutečnila. Internetová platforma spojuje domovy pro seniory podobné úrovně v Evropě a ve světě, aby umožnila důchodcům vyměnit si na kratší dobu jejich zařízení.
Platformu vytvořila slovinská společnost pro internetové technologie Socinet a získala za ni cenu za nejlepší podnikatelský nápad za rok 2013 ve Slovinsku a podporu největší evropské asociace pro domovy důchodů EDE. Nápad vzešel ze studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ukazující, že až 35 procent kapacit domovů důchodců je nevyužitých a že 40 procent evropské populace bude v roce 2060 starší 65 let, vysvětluje Tomaž Lorenzetti, jeden ze zakladatelů Socinetu.
„Řekl jsem si: proč by moje babička, pokud je aktivní a má prostředky k tomu, aby mohla žít v domově důchodců, musela být stále jen na jednom místě, když by se mohla podívat do jiného zařízení, které nabízí podobné služby?“ uvádí Lorenzetti. Výměna bytu je jedním aspektem projektu, podle něhož by si senioři mohli rovněž pronajímat volné byty v domovech důchodců, dodává.
„Rozhodli jsme se, že se soustředíme na Evropu, především na Španělsko, Francii a Německo, později můžeme připojit celý svět,“ vysvětluje.
Jakmile si senioři vyměnili byt nebo pokoj, závisí na hostitelském zařízení, jak zorganizuje jejich pobyt. To může být složitější zejména kvůli jazykové bariéře, uvádí Diana Janežičová, která zajišťuje zábavu pro důchodce v Topolšici. „Požádali jsme proto o pomoc místného učitele španělštiny,“ říká.
Tyto výměny jsou také rozptýlením v každodenním životě důchodců a mohou některé z nich přimět, aby zatoužili po dobrodružství. „Ne všichni staří lidé touží cestovat, ale jsou takoví, kteří by rádi, ale mají strach. Díky tomuto nápadu se jim otevírá možnost podívat se do jiných zemí,“ zdůrazňuje Diana Janežičová.
