V laboratořích má instalace této technologie ochranný důvod - měřicí přístroje jsou chráněny před rušivým vyzařováním z vnějšího prostředí, které může mít vliv na výsledky měření, a okolí naopak před únikem elektromagnetického záření vznikajícího během řady laboratorních testů. Stíněné komory ale nacházejí své uplatnění i ve zcela jiných, nevědeckých sférách. Stále častěji se ve Faradayovy klece mění také jednací místnosti a podnikatelské prostory, které jsou pak bezpečně chráněny před odposlechy. Princip je přitom stále stejný – stíněná místnost nepropustí žádný signál. Odposlouchávaný telefon, skryté štěnice či vzdálený rádiový odposlech se v nich stávají nefunkčními.
„Jednou z vlastností stíněných místností je absence signálu mobilních operátorů a zároveň zamezení vysílání a přijímání rádiového signálu,“ uvedl expert na bezpečnost a ochranu před odposlechy Jiří Schmidt ze společnosti Probin, která je dodavatelem stínící technologie pro VUT v Brně. „Vytvoříme-li z vybrané místnosti Faradayovu klec, stává se pak tento prostor mimo jiné zcela bezpečným místem pro citlivá jednání. V tomto prostoru můžeme mít zkrátka jistotu, že směrem ven neunikne žádný signál vysílaný skrytou štěnicí nebo jiným odposlouchávacím zařízením,“ doplnil Schmidt.
Konstrukce stíněné komory má několik možností odvíjejících se od požadované účinnosti. Pro nižší účinnost je dostačující instalace metalizovaných tapet, které se aplikují na všechny stěny místnosti, strop i podlahu. Výsledná stínící účinnost tapet se pak pohybuje v rozpětí mezi 40 až 60 dB. Extrémně vysokého stínícího účinku lze dosáhnout pomocí instalace konstrukce skládající se z pozinkovaných plechů. Tyto stíněné komory dosahují účinků stínění až k hodnotě 120 dB.
