„Cítím to jako nesmírnou podporu malých obcí,“ říká usměvavá starostka Velichova. Ve dvaatřiceti letech je představitelkou nové generace kronikářů.
* Jste nejen kronikářkou Velichova, ale především starostkou obce. Jak vůbec si dokážete při psaní obecní kroniky udržet patřičný odstup?
Výhodou kroniky malé obce je to, že do ní mohu zaznamenat vše, co se v tom kterém roce v obci událo. Ve srovnání s velkými městy totiž těch událostí není tolik, abych na konci roku musela přemýšlet, které z nich vybrat či nevybrat, nebo které jsou méně důležité. Navíc ale, ptáte-li se na nezaujatost, na konci roku obsah kroniky schvaluje zastupitelstvo.
* Ovlivnila skutečnost, že jste starostkou obce, vaši kronikářskou práci?
Už jako starostka jsem pátrala ve starých kronikách po přesných informacích o stěhování obecního úřadu, výstavbě paneláku nebo školky. Když jsem tam našla jen jedinou zmínku na jednom řádku, přišlo mi to líto. Ano, to mě ovlivnilo a díky tomuto poznatku vše zapisuji co nejpečlivěji.
* Jaká jsou největší úskalí při tvorbě obecních kronik?
Rozhodně zákon na ochranu osobních údajů. To je největší problém. Třeba když píšu o vítání občánků a chci do kroniky vyjmenovat děti, musím mít souhlas rodičů.
