V opraveném hledišti usedl i Šrámek

Velká sláva, která provázela otevření Divadla Fráni Šrámka po opravě, přilákala i potomka slavného básníka a spisovatele.

Naposledy byl Jiří Šrámek v Písku před čtvrtstoletím na služební cestě. Pamatoval si, že měl z okna hotelového pokoje krásný výhled na Otavu. Řeku, která jeho prastrýce tak okouzlila.
Žije v severočeských Chabařovicích a ani nevěděl, že zdejší divadlo nese Šrámkovo jméno. „Zjistil jsem to až nedávno z novin, kde psali o chystaném otevření divadla po velké rekonstrukci. Napadlo mě, že by to byl hezký výlet. A přál jsem si zase bydlet v pokoji s výhledem na řeku,“ říká s úsměvem.
Chtěl tu podívanou dopřát své ženě, která nebyla v Písku nikdy. Jiří Šrámek o sobě tvrdí, že není žádný romantik a na rozevláté věty o stříbrném větru dívky nelovil. „Když jsme ve škole probírali Fráňovo dílo, dostal jsem jedničku. Ale nikdo z naší rodiny nejde v jeho literárních stopách. I moji dva synové jsou technicky založeni. Sám jsem napsal v životě jen jednu básničku,“ shrnuje dvaašedesátiletý muž.
Vystudoval strojařinu na vysoké škole a pracoval v chemičce v Ústí nad Labem. Nyní je prvním rokem v důchodu.

Zelené knihy s podpisem Na prastrýce si Jiří Šrámek nepamatuje – zemřel, když mu byly čtyři roky. Ale zdědil řadu jeho knih a některé, včetně slavného Měsíce nad řekou, do Písku přivezl. Mají jednotnou zelenou vazbu a zdobí je věnování psané úhledným písmem. Vzal s sebou i fotografie z pohřbu Fráni Šrámka v roce 1952, což byla velká událost s mnoha významnými hosty.
„Domluvili jsme se, že teď bude do Písku jezdit častěji,“ těší se ředitel Centra kultury Ctirad Havel. Plánuje také, že v předsálí divadla brzy přibude busta Fráni Šrámka. Od magické neděle s datem 10.10. bývá každý den plné hlediště.