Výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci učinili objev, který by antibiotikům mohl navrátit jejich původní účinnost.
V lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí se stále více používají nanočástice stříbra. Vědci teď odhalili mechanismus, jehož pomocí se bakterie nanočásticím tohoto kovu brání, přesněji neutralizují jeho účinek.
„Nanostříbro by tak v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik,“ prohlásil ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého Radek Zbořil. Odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra podle něj naštěstí není podmíněna genetickými změnami.
Bakterie se nanostříbru brání pomocí speciálního proteinu zvaného fl agelin. Ten z nanočástic vytváří větší shluky, čímž antibakteriální vlastnosti částic výrazně snižuje. „Rezistenci lze poměrně snadno překonat přidáním látek, které potlačují tvorbu a uvolňování fl agelinu. Ty jsou obsaženy například v extraktu z granátového jablka. Pokud se takový extrakt aplikuje společně s nanočásticemi stříbra, bakterie netvoří fl agelin, čímž ztrácejí odolnost vůči účinkům nanočástic stříbra,“ uvedl vědec Libor Kvítek.
Podle děkana Lékařské fakulty Univerzity Palackého Milana Koláře může objev usnadnit stále těžší boj lékařů s bakteriálními infekcemi, na které přestávají zabírat antibiotika.
„Rezistence bakterií je už natolik výrazná, že nám často zbývají k dispozici jen jedno nebo dvě antibiotika, která můžeme aplikovat. Přitom to však nemusejí být ty nejvhodnější typy,“ upozornil Kolář, podle kterého se bakterie umějí přizpůsobovat novým podmínkám a právě nanostříbro by se mohlo stát účinnou zbraní.
