Do rozhodovacího procesu člověka podle psychologů často vstupuje nečekaný faktor: patro, v němž je dané rozhodnutí učiněno.
Lékaři z univerzity v Miami při analýze dat chování investičních manažerů z více než tří tisícovek hedgeových fondů spravujících dohromady více než půl bilionu dolarů odhalili zvláštní korelaci mezi mírou rizikovosti rozhodnutí a patrem, ve kterém byla učiněna. „Umístění ve vyšším patře má samozřejmě vliv na podvědomí, a to díky vyvolání pocitu moci,“ shrnul výsledky vedoucí studie Sina Esteky. Podle něj je ale zajímavé, že lze vypozorovat rozdíly v rizikovosti rozhodnutí o stejné nebo takřka totožné věci učiněných třeba v 50. a 80. patře mrakodrapu.
Univerzita na základě prvotní analýzy s dobrovolníky učinila sérii slepých testů, v nichž je nechala učinit deset rozhodnutí s různou mírou rizika a výhodnosti. Výsledek byl přitom jednoznačný: účastníci v přízemí sázeli takzvaně na jistotu, čím výše však byli, tím ochotnější byli riskovat. Změny v rizikovosti rozhodnutí byly podle vědců patrné již ve třetím patře.
Esteky experimentoval nejen s profesním rozhodnutím, ale také ochotou jedinců jít do osobního rizika. Zjistil přitom, že lidé byli odvážnější v případě senzorických vjemů: méně se báli ochutnat například neznámé pokrmy a exotické druhy ovoce. Celý psychologický efekt podtrhl fakt, že v okamžiku, kdy dotyční byli upozorněni, že ve vyšších patrech více riskují, v dalších testech a pokusech byli opatrnější. „Mozek je velice podezřívavý vůči situačním faktorům, a jakmile si je uvědomí, koriguje je,“ uzavřel Esteky v časopisu Journal of Consumer Psychology s dodatkem, že právě tento efekt uvědomění by měl vrátit důvěru obyčejných lidí ve vysoké manažery.
Studie psychologů v Miami byla limitována jen na finanční sektor, lze však prý předpokládat, že podobný vliv bude mít výška na rizikovost rozhodnutí i u jiných profesí, třeba lékařů či právníků.
