Délka dožití se podle všeho neřídí jen tím, jaký životní styl člověk vede, ale u žen i tím, zda mají potomky.
Když se někdo opravdu hodně lekne, říká se, že si „zkrátil život“. O zapálené cigaretě se uvádí, že člověka stojí sekundu až dvě života. No a naopak když se člověk dobře zasměje, tak se říká, že si o pár sekund život prodloužil. Ať už je to jakkoliv, vědci z americké Univerzity George Masona nyní tvrdí, že objevili nečekaný efekt na průměrnou délku dožití: mateřství. V rámci genetické studie u téměř dvou tisícovek žen zjistili, že se u těch, které porodily potomka(y), zkrátila délka telomer – zjednodušeně řečeno zestárly.
Telomery jsou zakončení chromozomů, podle kterých jsou genetici poměrně přesně schopni určit biologické stáří jedince (nejen člověka, ale jakéhokoliv živého organismu). Tato zakončení se v průběhu života v buňkách postupně zkracují s tím, jak se buňky dělí. U žen, které otěhotněly a daly život novému jedinci, však lékaři naměřili radikální zkrácení telomer. „V podstatě jde o ekvivalent kolem jedenácti let zrychleného buněčného zestárnutí,“ uvedla pro server New Scientist epidemioložka Anna Pollacková.
Ta se svým týmem analyzovala data a vzorky sesbírané od žen v letech 1999 až 2002. Po započítání proměnných faktorů jako etnicita, věk, vzdělání, kuřáctví a podobně měly ženy alespoň s jedním dítětem v průměru o 4,2 procenta kratší telomery než bezdětné ženy.
Navíc studie odhalila, že zkracování telomer bylo ovlivněno počtem dětí, které žena měla. „Matky s pěti a více dětmi je měly extrémně zkrácené, a to i ve srovnání s těmi, které měly třeba dvě či tři děti,“ dodala Pollacková.
Upozornila nicméně, že vzhledem k povaze studie, tedy de facto zpětně analytické, nelze na základě těchto poznatků vyvozovat jasné závěry či jakoukoliv kauzalitu, pouze korelaci dat. Proti těmto zjištěním rovněž jdou výsledky studie z roku 2016 mezi potomky starých Mayů v kmeni Kaqchikel v Guatemale, u jejichž žen bylo prokázáno prodlužování telomer v souvislosti s mateřstvím.
