Jejich vesmírná sci-fi možná není jejich nejlepším společným filmem, rozhodně není ani jejich nejrychlejším filmem. Interstellar je však konečně film, který diváka rozmete emocionálně.
Nolanovi fandové nemusejí ale nijak smutnit. Také Interstellar je velmi důmyslně vystavěný snímek, a to jak jeho příběh, tak i způsob, jakým jej bratři Nolanové vyprávějí. Zavádějí nás do blízké budoucnosti, kde je lidstvo na pokraji zkázy. Bojuje s nedostatkem potravy, proto v minulosti došlo k několika humanitárním a společenským katastrofám, o kterých se dovídáme pouze mimochodem. S krizí bojuje také Cooper, otec dvou dětí, bývalý elitní pilot, který nyní musí pracovat na vlastní farmě. Když shodou okolností přijede na nejutajovanější místo planety (sídlo NASA), stává se členem týmu, který má lidstvo zachránit. Musí se ale vydat za hranice sluneční soustavy a kromě případného návratu není vůbec jistý ani úspěch „nejdůležitější mise v dějinách“.
S mimořádným obrazem se pojí vynikající kompozice Hanse Zimmera. Tradiční Nolanův spolupracovník tentokrát upustil od svých burácivých smyčců a tympánů a raději vsadil na klávesy připomínající Pruit Igoe and Prophecies od Philipa Glasse. Zvláště šokující pak je střídání velmi hlasitého soundtracku s odpudivým tichem, k němuž se tvůrci uchylují pro zintenzivnění napětí. Funguje to nemilosrdně podobně jako u loňské Gravitace.
Právě s ní nejspíš Interstellar bude srovnáván. Na rozdíl od Gravitace (která byla téměř konceptuálním filmem) je ale Interstellar přece jen o poznání tradičnější podívanou. Je tím velkým filmem, o kterých staromilci rádi říkají, „že už se netočí“. Interstellar je důkazem, že to je škoda.
Interstellar
(sci-fi, Velká Británie / USA, 169 minut)
Režie: Christopher Nolan
Hrají: Matthew McConaughey, Anne Hathawayová, William Devane
Premiéra: 6. listopadu
Hodnocení: 100 %
