Mají na starosti přes tři a půl tisíce kilometrů silnic, z nichž nejvíce, přes dva tisíce kilometrů, je třetích tříd a vedou ve vyšší nadmořské výšce členitým terénem.
Provozní náměstek krajských silničářů Václav Ouhrabka varuje, že i když je zrovna v Pardubicích klid, jiné to v ten samý čas může být třeba v okolí Seče nebo na Hlinecku, tedy v kopcovité části kraje.
Proč na určitých silnicích dochází v zimě k problémům?
Můžeme tyto silnice rozdělit do tří hlavních skupin. Zaprvé, problémy v zimní sezoně jsou často na frekventovaných silnicích s vyšším stoupáním. Při vydatnějším sněžení auta sníh rychle ujedou a než silnici stačíme projet, stane se, že třeba kamion v kopci uvázne, a hned je malér. Silnice je zablokovaná, a pak i my s technikou máme problém se tam dostat.
A další problémy?
Druhou skupinou jsou silnice na návětrných místech. Když je sněhu víc, mrzne a fouká, silnice se rychle pokrývá sněhem, tvoří se sněhové jazyky a závěje. Takovou silnici projedeme a za několik minut je opět zavátá. Třetí skupinou jsou silnice v lesních úsecích. Na těch se drží dlouho zledovatělý sníh. Zatímco jinde je již pohoda, tam stále hrozí nebezpečí a řidiči se bez řetězů neobejdou.
Existuje v Pardubickém kraji vesnice, která bývá během zimy třeba několik dní úplně odříznutá od okolního světa?
Nepamatuji se, že by za posledních dvacet let na území dnešního Pardubického kraje nastala situace, že by se lidé delší dobu nedostali do vesnice, kde žijí, nebo naopak ji nemohli opustit. Pokud sněží, fouká, může být nějaká silnice uzavřená, ale to trvá maximálně hodinu či dvě. Navíc přístup do většiny obcí není jen po jedné silnici. Nevylučuji ale, že se to někdy může stát.
Jak zatím hodnotíte letošní zimu?
Je nejmírnější za posledních dvacet let. Ale to neznamená, že se to nemůže ještě změnit. Zima zdaleka neskončila. Je polovina ledna.
