Pokoj s palandami pro pět žen, malá kuchyňka a sprcha. Pro čtyřiapadesátiletou Jaroslavu Němcovou je budova v Rybářské ulici jediné místo, kde může v sychravém počasí složit hlavu.
Ještě loni přitom ženy bez domova v Opavě takovou možnost neměly. Až koncem roku vybudovala Armáda spásy ve sklepě azylového domu pro matky s dětmi noclehárnu.
„Přespávali jsme s přítelem různě v parcích. Do denního centra v azylovém domě na Nákladní ulici jsem sice mohla, ale přespat tam mohli jenom muži. Tady je to moc pěkné,“ pochvalovala si žena, která od loňského dubna žije na ulici.
Přestože v noclehárně panují přísná pravidla, je tam téměř každonočním hostem. „Přespávám tam podle počasí a podle situace. Pokud mám za sebou nějaký alkoholový dýchánek, ani to nezkouším. Jsou tu docela přísní a hned musíme foukat, jestli nemáme v sobě alkohol,“ přiznala Němcová.
Druhou pravidelnou obyvatelkou noclehárny je dvaapadesátiletá Magda. I ona oceňuje, jak je tam čisto. „Jestli něco nesnáším, tak špinavé ženské. Hned je posílám do koupelny. Taky ráno, než odejdeme, si po sobě musí každá uklidit. Podlahu vytíráme na střídačku,“ řekla Magda, ale příjmení uvést nechtěla.
Pokud zde chtějí ženy přespat, musí přijít večer mezi půl sedmou a půl osmou. „Pracovnice jim vydá povlečení, ručník a noční košili, přidělí postel a sepíše smlouvu. Za noc žena zaplatí pětatřicet korun. Musí být sama,“ uvedl vedoucí azylového domu Gerhard Karhan.
Ženy bez domova našly azyl
Noclehárna v opavském azylovém domě pro matky s dětmi se stala pro některé ženy téměř domovem.
