Zkažená generace. Tak dnešní puberťáky nazvala paní, která si na jejich chování přišla postěžovat.
Ačkoliv měla v mnohém pravdu, ne ve všem jsem s ní souhlasil. Mám totiž patnáctiletého syna. A on svůj „divoký “ věk prožívá mnohem klidněji, než jsem ho kdysi prožíval já. Zatímco on si v pokoji maluje, já venku s kamarády vymýšlel, v jaké hospodě nám v sobotu nalijí.
Zatímco on třídí odpad, já ho netřídil. Zatímco on rodičovskou autoritu celkem bez problému přijímá, já se jí vzpouzel. Z toho vašeho kluka nic pořádného nevyroste, zastavoval mou matku náš soused. Byl to gymnaziální profesor, bydlel o patro níž a vadilo mu úplně všechno. Nedávno mi vyšla další kniha a on mě vyhledal. Vždycky jsem věděl, že z vás něco pořádného vyroste, třásl mi pravicí. A pak si nechal podepsat knihu. Od člověka, který také patřil ke zkažené generaci.
