Jsme naplno v další vlně epidemie, na rozdíl od té jarní s horším zdravotním vývojem. Bude mít i horší ekonomický průběh? Ve druhém čtvrtletí ekonomika poklesla o 11 procent. Ale v tom nejhorším měsíci, v dubnu, poklesl průmysl dokonce o třetinu, maloobchodní tržby o pětinu a tržby za pohostinství a ubytování o 70 procent ve srovnání s přechozím rokem.
Představa, že by ekonomika poklesla stejným tempem během druhé vlny, není úpně snesitelná. Mimo jiné proto, že mnoho domácností, podnikatelů a podniků už během jara výrazně sáhlo do svých finančních rezerv.
Pokud chceme být optimističtí, tak můžeme najít důvody, proč tentokrát pokles bude nižší. Prvním důvodem jsou znalosti. Znalost covidu je výrazně vyšší než na jaře. Vznikly desítky tisíc prací. Zlepšily se procesy v nemocnicích. Máme dobré odhady nezdravotních opatření, které mohou snížit reprodukční číslo (už fakt, že do novin můžu napsat „reprodukční číslo“, je známkou, že jsme všichni více edukovaní). Díky tomu můžeme efektivněji a s menšími náklady omezovat šíření epidemie a nárazy na zdravotní systém. Zkušenost Izraele ukazuje, že pokud se počet nakažených utrhne ze řetězu, lze jej stlačit o 70 procent za necelé tři týdny. Ano, není to zadarmo, ale nejsme v takové nejistotě jako na jaře.
Druhým důvodem optimismu může být rychlost podpory ekonomiky. Na jaře vládě trvalo i několik týdnů až měsíců, než byly schválené programy, které kompenzovaly negativní dopady na firmy, podnikatele a fyzické osoby. Nyní už máme v arzenálu programy na udržení zaměstnanosti, programy kompenzující výpadek příjmů v případě karantény nebo nutnosti starat se o děti v případě zavřených škol. Programy pro firmy, které jim pomohou s likviditou. Tentokrát nemusí odpovědnost za vládu přebírat plošně banky, nájemci, síťové odvětví.
Ačkoliv ekonomika poklesne, máme znalosti a arzenál nástrojů zvládnout ekonomické dopady lépe, než tomu bylo na jaře.
Autor je hlavní ekonom České spořitelny
