Vyjednávání mezi Velkou Británií a EU byla složitá od samého začátku a britský návrh zákona o vnitřním trhu celou situaci ještě více zkomplikoval. Pravděpodobnost, že Británie vystoupí z EU bez dohody, se tak zvýšila na 80 procent.
Každá sranda ale něco stojí. Za odchod bez dohody by tak Velká Británie zaplatila v průběhu příštích pěti let tři procenta HDP. Britská centrální banka bude na šok zřejmě reagovat snížením úrokových sazeb do záporu. Výraznému propadu tamní ekonomiky ale nezabrání.
Zatímco Británie by byla odchodem bez dohody zasažena tvrdě, dopady na eurozónu by byly podstatně mírnější, zhruba čtvrtinové. To by znamenalo redukci HDP eurozóny o 0,75 procentního bodu v průběhu pěti let, z čehož až o 0,4 procentího bodu by eurozóna přišla v roce 2021.
Rozložení mezi jednotlivými zeměmi by však bylo nerovnoměrné. Nejvíce by utrpěly státy jako Irsko, Lucembursko či Belgie. Ostatním zemím by HDP klesl v průměru o 0,2 až 0,3 procentního bodu. Evropská centrální banka by na vzniklou situaci pravděpodobně reagovala dalším rozšířením nebo prodloužením programů nákupů aktiv. Snížení úrokových sazeb by přicházelo v úvahu pouze tehdy, pokud by euro dlouhodobě výrazně posilovalo.
Pomoci by mohla i fi skální politika. Jednotlivé členské státy by zřejmě reagovaly cílenou podporou nejvíce postiženým sektorům, jako je zemědělství, rybářství nebo výroba automobilů, využitý by byl i speciální brexitový fond v hodnotě pěti miliard eur, který EU schválila již loni v červnu, pomoci by mohl i záchranný evropský fond. Zkrátka, i v případě, že pandemie COVID-19 odezní, v příštím roce se nudit nebudeme.
Autorka je ekonomka Komerční banky
