Fiskální politika šlape na plyn navzdory solidnímu růstu ekonomiky

Návrh státního rozpočtu s deficitem ve výši 389 miliard korun potvrdil, že fiskální expanze bude v příštím roce nejen pokračovat, ale oproti letošku ještě zesílí. Česká ekonomika přitom aktuálně – i přes negativní šoky – solidně roste a netrpí slabou poptávkou ani výrazně nevyužitými výrobními kapacitami.

V mezinárodně srovnatelné metodice by se deficit veřejných financí jako celku měl podle analytiků Komerční banky prohloubit z letošních 2,8 procenta HDP na 3,5 procenta HDP, což by byl nejvyšší schodek od roku 2023. Z pohledu evropských fiskálních pravidel by schodek měla těsně pod magická tři procenta HDP stlačit až takzvaná úniková doložka na obranné výdaje, kterou vláda plánuje uplatnit ve výši 0,7 procenta HDP.

Zrychlí inflace?

Odhady našeho analytického oddělení naznačují, že pozitivní efekt fiskální expanze na ekonomickou aktivitu má spíše dočasný charakter. Vyšší vládní výdaje totiž zároveň vyvolávají dodatečné inflační tlaky. Centrální banka na ně reaguje relativně přísnější měnovou politikou, což v kombinaci s relativně silnějším reálným devizovým kurzem pozitivní efekt na ekonomiku „vytěsňuje“.

O něco menší inflační tlaky by obecně mohl vyvolávat případný větší podíl (efektivních) veřejných investic. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu však zůstává podobný jako v předcházejících letech (kolem 11 procent), přičemž za meziročním nárůstem výdajů podle návrhu stojí z více než čtyř pětin běžné výdaje.

Zadlužení k HDP nebezpečně roste

Část svého fiskálního prostoru již Česko v postpandemické době vyčerpalo. Přestože se tuzemský veřejný dluh na konci loňského roku stále nacházel mírně nad 40 procenty HDP (a byli jsme tak mezi zhruba třetinou zemí s nejnižší dluhovou kvótou v EU), jeho absolutní nárůst byl od roku 2019 pátý nejvyšší.

Pokud by navíc nenastala významná konsolidace veřejných financí, kterou střednědobý výhled MF předpokládá zejména ve volebním roce 2029, má veřejný dluh do konce dekády výrazně nakročeno k překonání úrovně 50 procent HDP. S rostoucím dluhem a postupným refinancováním již vydaných dluhopisů pak bude pravděpodobně stále více docházet i k vytlačování ostatních výdajů obsluhou státního dluhu. Na úroky má přitom podle návrhu již v příštím roce padnout téměř 130 miliard korun.

Celkově tedy vyšší deficit může ekonomice dočasně pomoci. Střednědobě však roste riziko, že za tuto podporu zaplatíme vyšší inflací, relativně vyššími úroky a náklady na obsluhu státního dluhu, respektive nemožností ekonomiku stimulovat v situaci, kdy to bude skutečně třeba.