Dluhopisy se vracejí do časů krizí. Rozjíždí se problém, který prodraží chod státu i životy Čechů

Situace je stejná jako v předjaří roku 2009, kdy svět prožíval nejhorší etapu důsledků velké finanční krize odstartované pádem americké banky Lehman Brothers. Situace je rovněž obdobná jako v září roku 2022, kdy Česko prožívalo totální inflační šok, když ceny v ekonomice tehdy meziročně poskočily o dříve nepředstavitelných osmnáct procent. Řeč je o úrocích z českých státních dluhopisů, jejichž strmý růst primárně kopíruje sílící drama na mezinárodních finančních trzích. Už nyní se navíc ukazuje, že nákup Dluhopisu republiky drobnými investory nemusel být zrovna geniální investicí.

Dědictví světa a domácí zesilovač

„Hlavním motorem jsou rostoucí ceny energií, které zvyšují riziko déletrvajících inflačních tlaků nejen v Česku. Přidává se globální nechuť investorů k dluhu a výhled české měnové politiky, kde trhy čekají větší růst sazeb ČNB, než naznačuje centrální banka,“ vysvětluje ekonom a exguvernér ČNB Miroslav Singer mix zahraničních a domácích vlivů. „Zahraniční složka je dominantní a může zhruba za dvě třetiny nárůstu výnosů. Česko jako malý otevřený trh pak globální pohyby typicky zesiluje,“ soudí ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.

Specificky českým důvodem je pak podle něho výše rozpočtového schodku. „Trh vidí největší fiskální expanzi od covidu, a to v ekonomice, která žádnou plošnou stimulaci nepotřebuje,“ dodává Slaný. Investoři podle něho nečtou politická prohlášení, nýbrž emisní kalendáře. „Když stát oznamuje, že bude trvale nabízet velké objemy dluhopisů, požadují vyšší výnos,“ vysvětluje lapidární uvažování investorů Slaný.

Podstatou českého dramatu jsou rychle a intenzivně rostoucí náklady na nové státní půjčky, jelikož investoři požadují za své peníze stále vyšší úroky. Výnosy z dluhopisů zároveň dosahují mnohaletých extrémů. Za desetiletou půjčku českému státu tak například investoři aktuálně požadují roční úrok ve výši takřka 5,4 procenta. Ještě před dvěma týdny to bylo pět procent a na počátku prázdnin 4,5 procenta.

Jen za poslední měsíc se pak úrokové náklady nových půjček zvýšily o více než deset procent. To je přitom více než ve srovnatelných sousedních zemích. Výnos desetiletého maďarského státního bondu tak například za poslední měsíc vystoupal vzhůru „jen“ o sedm procent, srovnatelný polský dluhopis pak o osm procent, slovenský pak o necelých devět procent.

Česko mohlo mít airbag

Ekonomové se vesměs shodují na tom, že rozhodujícím faktorem je vnější vliv. Co ale Česko mohlo ovlivnit, je intenzita této nákazy ze zahraničí. „Česko se mohlo vyhnout intenzivnímu tlaku na růst dlouhodobých výnosů, kdyby představilo rozpočtově zodpovědný a důvěryhodný plán konsolidace. O tuto možnost jsme se sami připravili,“ soudí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „V předchozích letech jsme se jako jedni z mála v regionu odhodlali k rozpočtové konsolidaci a trh nás odměnil nejnižšími náklady na dluh v regionu a ratingem lepším než Francie,“ zdůrazňuje Horská.

Samotné ministerstvo zatím nepovažuje aktuální stav na dluhopisových trzích za důvod k zásadnějším změnám plánů. „Ministerstvo financí přizpůsobuje svou emisní strategii aktuálnímu vývoji na trhu, zpravidla na měsíční bázi. Rozpočet kapitoly Státní dluh na letošní rok zůstává beze změny a současný vývoj nevyžaduje ani úpravy návrhu rozpočtu této kapitoly na rok 2027,“ uvádí mluvčí úřadu Gabriela Krušinová s tím, že současná úroveň výnosů státních dluhopisů a jejich vývoj v poslední době odrážejí globální geopolitickou situaci. „Obdobný trend lze pozorovat i na dluhopisových trzích v dalších zemích,“ doplňuje Krušinová.

Aktuální výnos na pětiletém státním dluhopisu je zároveň už výše, než za jaký úrok nabízel tuzemským drobným investorům stát od května do července první vlnu novodobých Dluhopisů republiky. Zatímco tak investoři do fixních státních dluhopisů inkasují roční úrok 4,544 procenta, aktuální výnos pětiletého státního bondu české vlády už činí 4,7 procenta.

Stát tak drobným držitelům svých dluhopisů aktuálně vyplácí nižší úrok, než na který dosáhnou velcí hráči kupující dluhopisy na finančních trzích za aktuální výnos. Fakticky tak stát na tuzemských drobných investorech aktuálně ušetří. Perspektivně přitom trh podle ekonomů sází jen v nadcházejících dvanácti měsících na několikeré zvýšení úrokových sazeb. To by mohlo vést prostřednictvím růstu úročení k opětovné renesanci spořicích účtů, jež by svým výnosem mohly překonat Dluhopis republiky.

Dražší hypotéka i firemní úvěr

Dramatický vývoj dluhopisových výnosů není záležitost izolovaného trhu bez dalších dopadů. „Bude to pravděpodobně tlumit ekonomický růst v Česku, ochlazovat apetit po dalších investicích, půjčkách a hypotékách,“ uvádí portfolio manažer Amundi Leoš Bartoň. Úroky z běžných půjček v ekonomice jsou totiž s úroky z vládního dluhu nepřímo provázané. „Uvidíme stále dražší hypotéky, jejichž vývoj jde ruku v ruce s bondy, protože zdražuje delší financování. Zároveň dražší úvěry pro firmy,“ uvádí ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Státu se zároveň podstatně prodraží nový dluh. „Zvýšení sazby o sedm desetin procentního bodu zdraží každých 100 miliard korun nového dluhu o 700 milionů korun ročně,“ upozorňuje ekonom společnosti Citfin Miroslav Novák. Postupně tak podle něho zbývá méně peněz na investice a veřejné služby a rostou náklady na dluhovou službu.

Právě tyto náklady byly už loni rekordní, když stát podle statistik Ministerstva financí zaplatil rekordních 98 miliard korun, letos se pod vlivem masivního schodku i rostoucích sazeb zřejmě úrokové náklady vyšplhají výše nad sto miliard.