Než zase někdo začne uvažovat o referendu o vystoupení z Evropské unie, měl by ještě nějaký pátek sledovat dění ve Velké Británii. Z ekonomického hlediska vydýchalo ostrovní království samotné referendum o brexitu velmi obstojně. Ovšem politická podívaná je to tragická.
Rozhořčená rezignace zkušeného státního úředníka Ivana Rogerse je další ukázkou, jak složité je v politické praxi dosáhnout toho, co během kampaně vypadá tak jednoduše. Výsledek referenda dostal do vysokých pozic lidi, kteří jsou sice jasně ideově vymezeni proti unii, ale současně vědí málo nebo ještě méně o jejím fungování, rozhodovacích mechanismech a procedurách.
A podle toho, nač si stěžuje Rogers, ani vědět nechtějí. Jejich svaté nadšení se teď potupně otlouká o sebevědomé a bytelné byrokratické struktury. Je to poučné. Odejít z EU zřejmě lze.
Ale kdokoli se kdy bude tvářit, že jde o snadný proces, v němž si bude odcházející diktovat podmínky, bude nebetyčně lhát. Je dobré to vědět.
