Pobouření, panika, rozruch. To je asi nejpřiléhavější charakteristika nejnovějšího vývoje letité kauzy H-System. Rozsudek Nejvyššího soudu, který nařídil vystěhování šedesátky rodin z domů v Horoměřicích, vyvolal veřejný rozruch, do diskuze se pustili občané, právníci i politici. Ti první i ti poslední jsou přitom kauzou vesměs nepolíbení. Příběh tisícovky okradených klientů se táhne dvě desítky let a nebýt zlomku z nich, kteří by měli opustit domovy, nejspíš by se bez povšimnutí odvíjel pomalým tempem dál.
Tak si pro jistotu připomeňme podstatu nové epizody. Pozemky v Horoměřicích a na nich postavené základy domů byly a jsou součástí konkurzní podstaty. Část lidí se vzepřela osudu, založila družstvo Svatopluk a rozestavěné bydlení za své dokončila. Pozemky a základy staveb si ale neodkoupili. A v tom je zakopaný pes. Dobré je ale připomenout, že ti méně aktivní klienti H-Systemu s prominutím utřeli nos. Na odškodnění čekají přes dvacet let. Zbytkový majetek H-Systemu, z jehož prodeje měli získat finanční satisfakci, se jaksi vypařil.
Troufnete si rozseknout, jestli má někdo z postižených větší nárok na odškodnění než jiný? Družstevníci jsou na tom přese všechno líp. Od včerejška mají jistotu, že je nikdo nebude vyhazovat na dlažbu a že jednat se bude dál. O tom, za kolik by si mohli bydlení nakonec odkoupit. Jistě, v podstatě budou muset investovat už potřetí, ale jiná cesta se nenabízela, nenabízí a nabízet nemůže. Až dosud proti sobě stála dvě diametrálně rozdílná čísla. Požadavek konkurzního správce zněl 140 milionů korun, proti němu stála nabídka družstva Svatopluk ve výši deset a půl milionu.
Smířit stanoviska by měl nový posudek. Než bude hotový, mělo by zavládnout příměří. Udržet nervy na uzdě je více než důležité. Erupci emocí družstevníků po vynesení rozsudku bylo možné pochopit i omluvit, vypjaté komentáře politiků nikoli. Právě politici by si měli přestat pouštět ústa na špacír. Případ je i bez nich dost komplikovaný. Bohužel jen těžko se dá věřit, že budou zdrženliví. H-System je libové politické sousto. Zvlášť když je kolem kauzy tolik špíny, že stačí ji jen trochu prohrábnout, dobře zamířit a potenciální či faktický soupeř bude hned mít skvrnu na saku.
Čím víc politiků se bude do kauzy plést, tím déle se potáhne a tím více se bude vzdalovat možnost smíru. Alespoň straničtí šéfové by se ale mohli postarat o jinou věc. Měli by se pokusit přivést k rozumu partajníky, kteří kvůli horoměřickým družstevníkům začali zpochybňovat soudní systém a napadat nezávislost soudců. České právo verdiktem Nejvyššího soudu žádnou ránu neutrpělo. Nejvyšší soud je tu od toho, aby případně opravil verdikty soudů nižších, a svoje rozhodnutí přitom opřel o pevnou právní konstrukci. Což se stalo. Je jenom na družstvu Svatopluk, jestli bude ochotné přejít most, který by měl překlenout dosavadní rozpory. A na něm také je, zda a kdy se případně obrátí ještě na Ústavní soud.
