Němci mají pověst spořivého národa. I v Německu, více než kde jinde, kdo šetří, má za tři neboli „wer spart, der hat“. V době nejistoty, která přikryla Evropu během pandemie nemoci COVID-19, Němci spoří ještě víc.
Pravidelně sledovaná spotřebitelská nálada na konci ledna navíc klesla k historicky nejnižším číslům. Neustále protahované lockdowny přesvědčily občany o tom, že se život do normálu hned tak nevrátí, a tak odkládají i nákupy věcí, které dříve nutně potřebovali.
Pohled na spotřebu a nutnost jejího naplnění se radikálně změnil. Odkládají se investice do velkých věcí, jako jsou auta nebo domácí spotřebiče a nábytek, ale naopak se nešidí moderní technologie. Připojení kvalitním mobilem nebo počítačem je důležitější než jízda novým autem nebo nová skříň.
Méně se utrácí i za oblečení a obuv. Pochopitelně, když nemusíte na konferenci, mezi kolegy na schůzi, na jednání s dodavateli, do baru nebo do klubu, není třeba mít nové trendy a neošoupané oblečení.
Prozatím tak v Německu platí, že oblečení a bot, které nemají odbyt, rychle přibývá. Postupně pak v menším množství toto zboží odchází do kontejnerů určených pro charitu a lidi bez prostředků. Jak vidno, pandemie, během níž v důsledku koronaviru zemřely už přes dva miliony lidí, může mít pro společnost nadbytku i očistný efekt.
Sociologové jásají, ekonomové varují: omezení konzumu by zastavilo kola ekonomiky, byl by to konec jedné civilizace. Vyberte si, až zase příště půjdete nakoupit. Utrácet, nebo šetřit, to nikdy není jen tak.
Autor je spolupracovníkem redakce
