Německo v souvislostech: Berlínem hýbe spor o další zadlužování | E15.cz

Německo v souvislostech: Berlínem otřásá spor o další zadlužování

Petr Fischer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Armin Laschet, nový šéf CDU a nejpravděpodobnější nástupce Angely Merkelové v čele německé vlády, má za sebou první stranickou bitvu. Vypadá to jako žabomyší válka, ale ve skutečnosti jde o to hlavní – o politicky směřované a investované peníze. A také o volební program CDU, s nímž půjde strana pod novým šéfem do zářijových voleb.

Laschet se postavil proti návrhu Helge Brauna, šéfa kancléřského úřadu, který má ale status ministra. Braun v Handelsblattu naznačil, že Německo potřebuje delší uvolnění dluhové brzdy, protože jinak nároky státní kasy na obnovení růstu po koronavirové krizi nezvládne. Má se za to, že Braunova slova byla jen průzkumným výstřelem kancléřky, která vidí, že vládě budou kvůli dlouhému druhému lockdownu zřejmě chybět peníze.

Po bouřlivé debatě v klubu CDU v Bundestagu, kde Braun se svým návrhem neuspěl, vysvětlil svůj postoj šéf kancléřství později na Twitteru: „Můj návrh ukazoval, jak zákonně předkreslit cestu k černé nule po pandemii, aby se nemuselo dál jednat ve stavu nouze, dluhovou brzdu to nijak nezpochybňovalo.“

Politicky neprůchozí

Dluhová brzda, která byla v roce 2009 dokonce zapuštěna do ústavy, přikazuje centrální vládě i zemským kabinetům a obcím, aby hospodařily s vyrovnaným rozpočtem (je to mnohem přísnější obdoba českých výdajových rámců rozpočtu, k jejich změně ale není třeba ústavní většina - pozn.aut.).

Možná ústavní tolerance u centrální vlády je 0,35 procenta hrubého domácího produktu. To vše se ale týká výdajů strukturálních, tedy těch, které nejsou závislé na cyklických pohybech. Braun právě mimo jiné argumentoval tím, že takovým nečekaným cyklickým výkyvem je koronavirus, tudíž by bylo namístě nahradit dluhovou brzdu alespoň na pár let zlatým pravidlem procyklických investic.

Před dvěma lety by se o něčem takovém možná ještě dalo diskutovat, ale letos budou parlamentní volby, a tak nový šéf CDU nemohl jinak, než říci ne. O zadlužení nad rámec dluhové brzdy nemůže být řeč, protože vyrovnané stabilní rozpočty jsou pro Lacheta základním prvkem odpovědné politiky CDU, jakýmsi „posvátným politickým přikázáním“, kterým se jeho strana vymezuje proti levici. Laschet se pak obul přímo do Brauna.

„Až zase někdy v budoucnu bude chtít člen vlády změnit základní zákon země, měl by si to nejprve dohodnout se stranou a parlamentní frakcí. Na takové jednání, jaké předvedl pan Braun, je ústava až příliš důležitá,“ řekl Laschet svým spolustraníkům na jednání parlamentní frakce CDU. Proti se postavil i další vlivný člen CDU, ministr hospodářství Peter Altmaier, který tak rychlé a účelové změny ústavy z principu odmítl.

Chybějící peníze

Brauna naopak „nenápadně“ podpořil ministr financí Olaf Scholz (SPD), který je zároveň kandidátem stále vládnoucí sociální demokracie na kancléře. Scholz už několik měsíců říká, že beze změn na příjmové nebo na výdajové straně nebude schopen udržet rozpočet spolkové vlády znovu na vyrovnané úrovni. Scholz už naznačil, že by namístě bylo zvýšení daní pro bohatší příjmové skupiny, škrty v některých oblastech nebo větší míra zadlužení. Scholz přitom jasně odmítl škrtat v sociálních výdajích - dávky, podpora v nezaměstnanosti, kurzarbeit a v investicích. Z jeho pohledu tedy zbývá jediná možnost: částečné odbrzdění dluhové regulace.

Podle Scholzových propočtů bude k vyrovnanému rozpočtu na příští rok chybět německé vládě deset miliard eur, v roce 2023 a 2024 už to bude 16,4, respektive 16,2 miliardy eur. Na vině jsou nečekaně protahované lockdowny, které zpomalí předpovídaný růst ekonomiky minimálně o půl procenta, jak to už do své prognózy vývoje ekonomiky zahrnul ministr Altmeier, jehož úřad odhaduje letošní růst HDP o 4,4 procenta.

Praktický polštář

Kolem problematizace dluhové brzdy se rozjela zajímavá debata německých ekonomů. Zapojil se do ní i šéf pětičlenné vládní Rady ekonomických expertů a šéf Institutu Waltera Euckena Lars Feld, který se připojil ke kritikům zmírnění dluhové brzdy. Mimo jiné i proto, že se v minulosti velmi dobře osvědčila. Dluhová brzda měla srazit ohromné schodky německé vlády po krizi v roce 2008, stomiliardové deficity se podařilo prudce snížit už do roku 2016. Německo pak pět let hospodařilo s přebytkovým rozpočtem a opět se v celkovém dluhu dostalo na maastrichtské kritérium 60 procent HDP.

Právě dluhová brzda podle Felda a dalších ekonomů usnadnila Němcům boj proti následkům uzavření ekonomiky kvůli koronaviru: německé hospodářství bylo při nástupu nemoci stabilní a díky přebytkům bylo okamžitě kam sáhnout pro peníze.

Autor je spolupracovník redakce

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video