V hustém dešti častých špatných zpráv by neměla zaniknout jedna čerstvá dobrá zpráva: Datová základna, kterou máme k dispozici, abychom rozuměli české ekonomice a věděli, co se v ní děje, byla rozšířena. Podle sdělení samotného předsedy vlády Petra Fialy budou energetické firmy poskytovat úřadům širší data o skutečných cenách elektřiny a plynu než dosud.
Jde o výsledek dohody premiéra se zástupci tuzemských dodavatelů, Energetického regulačního úřadu a Českého statistického úřadu. Přesnou podobu předávaných údajů dohodne nově vzniklá pracovní skupina, v níž budou zástupci dodavatelů energií a zmíněných institucí.
Dosud měly úřady k dispozici údaje pouze o akvizičních cenách dodavatelů pro nové odběratele. Jde-li o trh (jako je ten energetický), který funguje do značné míry na bázi dlouhodobějších smluv s fixovanými cenami, pak je informace jen o cenách v nových smlouvách samozřejmě naprosto nedostatečná.
Taková jen velmi částečná data pak vedou k zavádějícím výsledkům. Například nedávná zpráva Eurostatu o loňském nárůstu cen energií v Česku uváděla data, ve kterých se přinejmenším ČEZ coby velmi významný zdejší prodejce energií vůbec nepoznával.
Právě tato zpráva (a její potenciálně velmi bolestné reputační dopady pro českou vládu) byla poslední kapkou, která vedla k iniciativě samotného premiéra ve směru lepšího sběru dat.
Po tomto zlepšení jsem volal už před rokem: pokud bychom už tehdy měli lepší představu o faktickém rozložení energetických kontraktů pro firmy a domácnosti ohledně úrovní cen a jejich fixací v čase, bývalo by bylo mnohem jednodušší alespoň zhruba předvídat, jak rychle budou v různých částech české ekonomiky růst životní náklady. A tím pádem by bývalo bylo možné chystat lépe zacílená řešení.
Je škoda, že lepší data začnou být k dispozici nejspíš až ve chvíli, kdy problém drahých energií už bude dávno za námi.
Autor je ekonom České spořitelny
