Než se pustíme do investování, je třeba zvolit nejen správnou strategii, ale také dodržet několik zásadních postupů a kroků.
1. Pohotovostní rezervu na několik měsíců živobytí a dále peníze, které vím, že budu potřebovat v řádu několika měsíců, uložím na spořicí účet. Nemá smysl je vystavit riziku ztráty. Tedy pokud mám ušetřené peníze například na nákup bytu za tři měsíce, nebudu je investovat do akcií. To není investice, nýbrž spekulace.
2. Zbylé prostředky naopak nemá smysl nechat dlouhodobě ležet na bankovních vkladech. To je téměř zaručená cesta k tomu, že moje úspory budou postupně ztrácet koupěschopnost. Je třeba úspory investovat, nechat je pracovat. Na začátku stojí rozhodnutí, jestli budu investovat sám, nebo využiji služeb profesionála. V případě prvním bych měl být připraven se aktivně a průběžně zajímat o dění na finančních trzích. Pokud zvolím služby profesionála, měl bych se zajímat o jeho vzdělání, zkušenosti a serióznost. Za poradenskou nebo investiční službu náleží přiměřená odměna. Pokud je služba poskytována „zdarma“, pak je to velmi podezřelé a nějaké poplatky se velmi pravděpodobně skrývají uvnitř. Ptejme se na výši poplatků/nákladů a porovnávejme.
3. Neinvestujme bez rozmyslu, náhodně nebo pod vlivem momentálních nálad. Každý investor by si měl sám nebo s poradcem nejprve položit několik otázek. Jakého cíle (požadovaného výnosu) chci dosáhnout? Jaké riziko (kolísavost či ztrátu v nejhorší variantě) investice jsem psychicky schopen ustát? Kdy budu investované peníze potřebovat (investiční horizont)? Nebudu případně ze svého portfolia potřebovat pravidelné cash flow? Vodítko poskytuje vyplnění takzvaného investičního dotazníku. Je dobré si výchozí cíle a omezení písemně zaznamenat a popsat tomu odpovídající investiční strategii.
4. S vyšším požadovaným výnosem, vyšší tolerancí k možným ztrátám a délkou investičního horizontu si můžu dovolit výnosově orientovanou skladbu investic (portfolia). Češi jsou obecně velmi opatrní a zbytečně málo investují do akcií, tedy podílů ve firmách, a málo tak participují na rozvoji a růstu ekonomiky. Naopak někteří z nás mají tendenci uvěřit líbivým slibům šarlatánů o zázračných, bezrizikových a zároveň vysokých ziscích. To je cesta do slzavého údolí. Seriózní investování je systematický, dlouhodobý proces, který vede k cílům pomaleji, ale s vysokou mírou pravděpodobnosti. Nejlépe rozkládejme investice do známých firem a diverzifikovaných fondů nebo indexů. Pro méně odvážné jsou variantou smíšené fondy.
5. Investujme postupně, nejlépe pravidelně. S tím, jak se blíží konec investičního horizontu, je logické postupně realizovat případné zisky a přesouvat se do konzervativnějších nástrojů (například princip fondů životního cyklu).
Autor je portfolio manažer J&T Investiční společnosti
