Včerejšími daty únorových maloobchodních tržeb pokračoval ČSÚ v sérii publikací dat popisujících kondici české ekonomiky na počátku tohoto roku. Dnes se dozvíme statistiky průmyslové a stavební produkce a bilance zahraničního obchodu. Příští týden pak bude publikována březnová inflace.
Již několik měsíců pozorujeme, že stagflační syndrom je na ústupu. Vloni nás přitom hodně potrápil, když dramatický vzestup cen, zejména z pohledu klíčových položek potravin a energií, výrazně ochromil kupní sílu. Výsledkem byla spotřebitelská recese, kdy spotřeba domácností již od konce roku 2021 nepřetržitě klesala. S tím pak ve druhé polovině loňského roku do mírné recese spadla i celá česká ekonomika.
Vývoj v posledních měsících již ale vyznívá optimističtěji, a to zejména ve světle klesajících cen energií včetně pohonných hmot. I když v našem výhledu inflace půjde dolů spíše neochotně, dolů přece jen půjde. Za březen dokonce předpokládáme, že spotřebitelské ceny meziměsíčně vůbec nerostly, i když hlavně díky sezonnosti. Meziroční růst spotřebitelských cen pak podle nás klesl na 14,8 procenta z únorových 16,7 procenta.
Odeznívání inflačních tlaků se již začíná projevovat ve vyšší spotřebitelské náladě. Statistiky maloobchodních tržeb jednoznačně ukazují na citlivost spotřebitelů na ceny. Zatímco prodeje potravin dále klesají, u pohonných hmot je tomu naopak. S ústupem inflace tak bude spotřebitelská poptávka sílit. A data z reálné ekonomiky v podobě průmyslové produkce či exportní aktivity potvrzují povzbudivý vývoj u našich obchodních partnerů, zejména v Německu.
Stále tedy v Komerční bance držíme náš předpoklad, že po mezičtvrtletním poklesu HDP v posledních dvou čtvrtletích loňského roku již bude v letošním prvním čtvrtletí předcházet znaménko plus. Plus 0,1 procenta sice nevypadá jako super výsledek, rozhodně ale nebude důvodem pro strašení recesí a vyvolávání zbytečně pesimistických očekávání. Novinové titulky ovšem bude, bohužel, plnit informace, že oproti loňskému prvnímu čtvrtletí český HDP poklesl.
