Státní rozpočet skončil za první dva měsíce v nejhorším deficitu v moderní historii země zejména kvůli slabšímu výběru daní. Aktuální námi prognózované zpomalení ekonomiky však jednoznačně výrazně prohloubí odhalené mezery rozpočtu.
Ministerstvo financí již představilo program bezúročných úvěrů pro malé a střední podniky a navrhlo některé další daňové opatření a úlevy. Nicméně hlavní fiskální balíček má být představen až koncem dubna s novou makroekonomickou prognózou ministerstva. Směřovat pode nás bude hlavně na investiční stranu rozpočtu.
Zároveň byl oznámen odklad většiny armádních zakázek, které měly být letos realizovány, prostředky vyhrazené pro tyto účely budou přesunuty na podporu ekonomiky. Na druhou stranu realizace investic zůstává v ekonomice s vyčerpanými kapacitami problematická i přes dopad koronaviru. Jejich účinek tak bude pravděpodobně omezený.
Na základě našeho odhadu citlivosti daňových příjmů na růstu HDP a námi prognózovaném zpomalení ekonomiky tak očekáváme prohloubení deficitu státního rozpočtu na 150 miliard korun (oproti plánovaným 40 miliardám) zejména kvůli nižším daňovým příjmům oproti vyšším výdajům. V menší míře očekáváme i výpadek daňových příjmů municipalit a horší hospodaření zdravotních pojišťoven skrze nižší výběr pojistného.
Rizika naší prognózy vidíme jednoznačně směrem k horšímu výsledku hospodaření. Velkou otázkou zůstává velikost diskrečních opatření vlády na výdajové straně státního rozpočtu. Celkově tak očekáváme pro tento rok prohloubení deficitu veřejných financí na dvě procenta HDP.
Autor je ekonom Komerční banky
