Tato rovnice má logiku, protože misky vah musí být v rovnováze. „Výrazné navýšení zapojení bank do záchrany Řecka je domluvená věc,“ potvrdil lídr euroskupiny, tedy ministrů financí euroklubu, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Výpočet je daný rovněž: má-li se řecký dluh snížit do roku 2020 v poměru k hrubému domácímu produktu z nynějších 150 procent na 110, bude nutné odepsat až 60 procent řeckých pohledávek, na což se musí banky připravit, spočítala trojka. „Musí přijít zásadní řez,“ uvedl švédský ministr financí Anders Borg.
Další debata bude o detailech. Rakouská strážkyně národní pokladny Maria Fekterová nicméně přiznala, že některé mandáty jsou už přiděleny. Například s bankami by měl vyjednávat Ital Vittorio Grilli. Oficiální pověření má dostat pozítří.
Ví se také, odkud mají peníze pro „kapitálovou prevenci“ vzejít. Banky dostanou za úkol, aby oslovily soukromé investory. Teprve pak mají přijít na řadu vlády. Jestliže to nebude v jejich silách, uvažuje se o fondu finanční stability EFSF.
„Zasedali jsme deset hodin, ale dosáhli jsme důležitého pokroku,“ uvedl britský ministr financí George Osbourne.
Zůstává záhadou, kdo vlastně balonek o sumě 100 miliard vypustil – výslovně se o této částce nezmínil ani Osbourne, ani Borg. Pouze bankovní dohled EBA dospěl minulý týden k závěru, že by banky potřebovaly přihodit 80 až 90 miliard. K téže částce posléze přitakala Rakušanka Fekterová.
Stane se
Úterý 25. října: Znovu se sejdou ministři financí eurzóny, aby připravili další summit eurozóny. Středa 26. října: Vrcholná schůzka eurozóny, přijet může i zbytek EU.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
