K jednacímu stolu dnes zasedne Evropská centrální banka. Čeká ji nelehký úkol vyřešit dilema, zda bojovat proti inflaci a zabránit dalšímu oslabování společné evropské měny, anebo chránit jižní křídlo eurozóny před rychlým růstem výnosů dluhopisů.
Problémovou je především Itálie, kde se výnosy vládních dluhopisů dostaly již výrazně nad úroveň těch německých. To prodražuje financování vysokého italského státního dluhu a vede k často zmiňované fragmentaci evropského dluhopisového trhu. Předpokládáme tedy, že ECB půjde cestou nejmenšího odporu a zvýší sazby v souladu s tržními očekáváními, tedy o 75 bazických bodů. I tak ale bude rozhodování zřejmě těsné a někteří klíčoví hráči ECB budou hlasovat jen pro 50bodové zvýšení sazeb.
V každém případě s inflací na devíti procentech je jasné, že ani tento krok nebude posledním. Další zvýšení o 50 bazických bodů očekáváme v říjnu, o 25 v prosinci, přičemž v příštím roce podle naší prognózy ECB zvýší sazby ve třech krocích celkem o 75 bazických bodů. Depozitní sazba by se tak měla v roce 2023 dostat na úroveň 2,25 procenta, repo sazba na 2,75 procenta. To by mělo pomoci evropské měně vrátit se v příštím roce zpět nad paritu a vůči americkému dolaru začít posilovat.
Naopak pro českou korunu bude zužování úrokového diferenciálu znamenat další tlak na oslabování kurzu. Snaha centrální banky držet korunu na silnějších úrovních bez zvyšování úrokových sazeb se tak České národní bance může prodražit.
Autorka je analytička Komerční banky
