AktualizovánoMíra inflace 2024: Aktuální data pro Česko, EU a svět
Meziroční inflace v Česku v srpnu 2024 činila podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 2,2 procenta. Stejně tomu tak bylo i v červenci. V eurozóně zpomalila meziroční inflace v srpnu rovněž o 2,2 procent, uvádí Eurostat v odhadu. Jak vypadá aktuální situace v ostatních státech Evropské unie, v USA, Rusku nebo na Ukrajině?
- Co je to inflace
- Vývoj inflace v Česku a aktuální data (ČSÚ)
- Aktuální inflace v EU a eurozóně (Eurostat)
- Příčiny současné inflace
- VIDEO: Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši
- Míra inflace v Česku, Evropě a ve světě
- Prognóza inflace: Inflační cíle pro roky 2024 a 2025
- Státy s nejvyšší mírou inflace
- Jak se počítá inflace
- Druhy inflace
Článek průběžně aktualizujeme.
Co je to inflace?
Jako inflace se označuje dlouhodobý růst cenové hladiny u většiny zboží a služeb. V průběhu času se tak snižuje reálná hodnota měny, a tím pádem klesá její kupní síla. To znamená, že za 1 korunu dnes si koupíte méně zboží a služeb, než byste si pořídili včera.
Vývoj inflace v Česku - srpen 2024
Podle ČSÚ v srpnu činila meziroční inflace v Česku 2,2 procenta. Jedná se o stejnou hodnotu jako v čerfvenci, kdy meziroční inflace stoupla rovněž o 2,2 procenta.
Pokles cen potravin v srpnu zmírňoval, zato rostly náklady na bydlení. Ceny nájemného z bytu se zvýšily o 6,6 procenta, vodné a stočné zdražily o více než deset procent a elektřina o více než osm procent. Ceny zemního plynu naopak meziročně klesly o 7,2 procenta a tuhých paliv o 2,5 procenta.
Výrazně zlevnily pohonné hmoty. „Ceny pohonných hmot byly oproti loňskému srpnu nižší o zhruba čtyři procenta. Benzín Natural 95 se na čerpacích stanicích v průměru prodával za 37,65 Kč/l, což byla nejnižší cena od letošního ledna. Nafta se prodávala za 36,08 Kč/l, což bylo nejméně od července loňského roku,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Jak se počítá inflace
Míra inflace se nejčastěji počítá za pomoci indexu spotřebitelských cen. Ten si můžete představit jako nákupní košík, v němž jsou zastoupeny zboží a služby, které domácnosti nakupují. Jedná se o:
- zboží každodenní spotřeby (např. potraviny, pohonné hmoty)
- zboží dlouhodobé spotřeby (např. spotřebiče, oblečení, obuv)
- služby (např. energie, pojištění, instalatérské práce)
Celkem se ve spotřebním koši nachází na 700 položek s různou procentuální váhou. Složení koše vychází z nákupních zvyklostí průměrné domácnosti. V realitě se tak inflace dotkne každého spotřebitele jinak, jelikož domácnosti mají odlišné nákupní chování.
Míra inflace se vztahuje k různým časovým obdobím. V České republice ji sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) za pomoci několika ukazatelů. Nejčastěji se udává:
- meziroční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci předchozího roku,
- meziměsíční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti předchozímu měsíci,
- průměrná roční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v průměru 12 měsíců (od ledna do prosince) daného roku oproti průměru 12 předchozích měsíců.
Aktuální inflace v Evropě: EU a eurozóna - srpen a červenec 2024 (Eurostat)
- V červenci 2024 zrychlila meziroční inflace v celé EU z červnové hodnoty 2,6 procenta na hodnotu 2,8 procenta podle dat Eurostatu.
- V eurozóně meziroční srpnová inflace zpomalila na 2,2 procent z červencové hodnoty 2,6 procent, odhaduje Eurostat.
- Meziroční inflace pro Česko podle dat Eurostatu stoupla z 2,2 procenta na 2,5 procenta za červenec 2024.
Nižší inflaci si v posledních letech udržuje většina států západní Evropy. Česko si v roce 2024 konečně polepšilo v rámci tabulky meziroční inflace srovnávající hodnoty podle měření orgánů státní správy jako ČSÚ. Česko během minulých dvou let patřilo mezi evropské státy, v nichž rostly ceny nejrychleji. Data z roku 2024 však naopak zatím ukazují, že země přeskočila mnohé západní státy. Podobný vývoj vidíme i v případě některých pobaltských států.
Ve srovnání Eurostatu vychází míra inflace v ČR jinak, než jak ji stanovuje ČSÚ. Rozdíl vzniká kvůli tzv. imputovanému nájemnému, které představuje náklady na vlastnické bydlení. V českém spotřebním koši má váhu přes 10 procent, zatímco ve spotřebním koši Eurostatu, jenž využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen, tato položka zcela chybí.
Příčiny inflace
Vysokou míru inflace v době nedávné krize můžeme přičíst několika různým faktorům, z nichž mnohé jsou ještě důsledkem pandemie covidu-19. Obecné příčiny jsou čtyři:
- zvýšení poptávky domácností po pandemii
- válka na Ukrajině
- rozpočtové schodky
- rychlý růst mezd
S covidovými lockdowny spotřebitelé více šetřili. Když se omezení uvolnila a lidé začali znovu utrácet, společnosti nedokázaly se zvýšenou spotřebitelskou poptávkou udržet krok. Mnoho z nich totiž omezilo výrobu kvůli zpožděním v přepravě, nedostatku pracovních sil a klíčových vstupů.
Inflaci pohání také růst cen energií – elektřiny, zemního plynu a ropy. Drahé energie se navíc promítají do cen ostatního zboží a služeb, protože firmám rostou výrobní a přepravní náklady. Situaci ještě zhoršila válka na Ukrajině a nespolehlivost ruských dodávek ropy a zemního plynu do Evropy. Evropa se v průběhu roku 2022 zbavovala závislosti na Rusku.
Významným inflačním faktorem jsou i vysoké schodky českého státního rozpočtu. Dodatečné peníze uměle zvyšují kupní sílu lidí i firem a posilují poptávku po zboží a službách. V prostředí zanedbatelné míry české nezaměstnanosti se navíc silnější poptávka rychleji přelévá do růstu mezd, který se pak následně stane dalším inflačním faktorem. Teorie má pro takový stav zakořeněné inflace termín mzdově-inflační spirála. V posledních měsících inflace ve většině států Evropy spíše klesá.
VIDEO: Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši
Míra inflace: Česko, Evropa a svět - červenec a srpen 2024
Srpnová míra meziroční inflace dosáhla v Česku podle ČSÚ 2,2 procenta. Jedná se o stejný údaj jako v červenci, kdy činila meziroční inflace taktéž 2,2 procenta.
Průměrná inflace v roce 2023 v Česku byla 10,7 procent.
Sousední státy ČR a inflace: Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko
Inflace v Německu, Velké Británii a Francii
Jak vypadá inflace v zemích západní Evropy? V srpnu 2024 vzrostly meziročně spotřebitelské ceny v Německu na 1,9 procenta. V červenci činila meziroční inflace 2,3 procenta.
Meziroční inflace je uspokojivá ve Velké Británii, jež v červenci zrychlila na 2,2 procenta. Nedávnou inflační krizi obecně zvládla Francie, které se dařilo držet si od dvouciferné inflace dlouhodobě odstup. Meziroční inflace za srpen 2024 ve Francii dosáhla 1,9 procent.
Inflace v USA, Kanadě a ve světě
Přes hranici deseti procent, která představuje předěl mezi mírnou a pádivou inflací, se z rozvinutých států po pandemii dostala řada zemí. V USA a Kanadě nebyla postpandemická situace tak dramatická jako v Evropě. Meziroční inflace hodnotu deseti procent nepřekročila a aktuálně situace srovnatelná se evropskými státy.
Inflace v Rusku a na Ukrajině
Údaje o inflaci zveřejnily také ukrajinské úřady, červencová hodnota ukazuje 5,4 procenta. Ruská inflace podle domácích statistik v poslední době roste. Aktuální hodnota za červenec 2024 ukazuje 9,1 procent.
Státy s nejvyšší mírou inflace
Tabulka světové inflace ukazuje srovnání meziročních hodnot jednotlivých zemí světa. S nejvyšší inflací se ve světě potýká Argentina, Libanon, Venezuela, Súdán, Sierra Leone, Turecko nebo Sýrie. Česko v průběhu posledních dvou let patřilo mezi státy s nejvyšší inflací v Evropě. Letošek však přinesl zlepšení.
Prognóza inflace: Inflační cíle a výhledy pro roky 2024 a 2025
Cílem České národní banky je dvouprocentní inflace. Na počátku roku 2024 analytici ČNB správně odhadovali, že inflace skokově klesne směrem k dvouprocentnímu cíli. Prognóza ČNB nyní předpokládá, že inflace za celý rok 2024 bude činit průměrně 2,6 procenta. Pro rok 2025 pak experti očekávají celoroční inflaci 2,1 procent.
V loňském roce se potvrdily odhady, že vrchol inflace přijde už v lednu 2023. Od té doby inflace klesala. Výjimkou byl jen závěr roku, kdy inflace vyskočila vlivem Úsporného tarifu zavedeného v roce 2022.
Celoroční inflace v roce 2023 podle odhadů ČNB a České bankovní asociace (ČBA) měla dosáhnout 11 procent, což se rovněž potvrdilo - výsledná celoroční inflace činila 10,7 procent. V roce 2022 byla podle údajů ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 procenta.
Dvouprocentní inflaci si za cíl stanovila také Evropská centrální banka (ECB). Současná míra inflace eurozóny se mu postupně přibližuje. ECB proto v minulosti opakovaně zvyšovala základní úrokovou sazbu. Od zvýšení si ECB slibovala zejména snížení inflačních očekávání. S návratem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli počítá až v roce 2025.
Zda se prognózy naplní, závisí na faktorech, které je aktuálně těžké odhadnout, jako je cena ropy a zemního plynu.
Jak se počítá inflace
Míra inflace se nejčastěji počítá za pomoci indexu spotřebitelských cen. Ten si můžete představit jako nákupní košík, v němž jsou zastoupeny zboží a služby, které domácnosti nakupují. Jedná se o:
- zboží každodenní spotřeby (např. potraviny, pohonné hmoty)
- zboží dlouhodobé spotřeby (např. spotřebiče, oblečení, obuv)
- služby (např. energie, pojištění, instalatérské práce)
Celkem se ve spotřebním koši nachází na 700 položek s různou procentuální váhou. Složení koše vychází z nákupních zvyklostí průměrné domácnosti. V realitě se tak inflace dotkne každého spotřebitele jinak, jelikož domácnosti mají odlišné nákupní chování.
Míra inflace se vztahuje k různým časovým obdobím. V České republice ji sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) za pomoci několika ukazatelů. Nejčastěji se udává:
- meziroční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci předchozího roku,
- meziměsíční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti předchozímu měsíci,
- průměrná roční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v průměru 12 měsíců (od ledna do prosince) daného roku oproti průměru 12 předchozích měsíců.
Druhy inflace
Míra inflace kolem 2 procent se považuje za přirozenou a žádoucí – ČNB i ECB mají na této úrovni dlouhodobě stanoven inflační cíl.
- Mírná inflace (do 10 procent) znamená pomalý růst cen a většinou nezpůsobuje vážnější ekonomické problémy.
- Jinak je to v pádivé inflaci, kdy se kupní síla peněz výrazně snižuje. Inflace dosahuje dvou až tříciferných hodnot. Lidé nechtějí držet peníze a vyžadují růst mezd, aby vyrovnali rostoucí náklady. To může vyvolat inflační spirálu.
- Extrémním případem je hyperinflace, kdy se ceny zvyšují několikanásobně ve velmi krátkém čase. Míra inflace dosahuje čtyřciferných i vyšších hodnot. Peníze přestávají plnit svoji funkci a hyperinflace tak vede ke zhroucení finanční soustavy daného státu.
