Mapa inflace: Aktuální srovnání a prognóza pro situaci v Česku a ve světě
Vysoká inflace pokračuje i v roce 2023. V některých státech překonala desetiprocentní hranici, což s sebou přináší ekonomické problémy. V Česku patří růst cen mezi nejdramatičtější z rozvinutých států, nicméně v dubnu meziroční inflace klesla na 12,7 procent. Údaj přinesl Česká statistický úřad (ČSÚ). Podle Eurostatu v dubnu inflace v Evropské unii klesla na 8,1 procent. Jak vypadá situace v ostatních státech EU, USA, Rusku nebo na Ukrajině?
- Co je to inflace?
- Vývoj inflace v Česku
- Druhy inflace a jak se počítá
- Aktuální inflace v EU a eurozóně
- Příčiny současné inflace
- VIDEO: Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši
- Míra inflace v Česku, Evropě a ve světě
- Prognóza inflace: Inflační cíle pro roky 2023 a 2024
- Druhy inflace
- Státy s nejvyšší mírou inflace
Co je to inflace?
Jako inflace se označuje dlouhodobý růst cenové hladiny u většiny zboží a služeb. V průběhu času se tak snižuje reálná hodnota měny, a tím pádem klesá její kupní síla. To znamená, že za 1 korunu dnes si koupíte méně zboží a služeb, než byste si pořídili včera.
Vývoj inflace v Česku - duben 2023
Podle ČSÚ v dubnu činí meziroční inflace v Česku na 12,7 procent. Po březnových 15 procentech se tedy jedná o pokles odrážující meziroční vývoj cen v Česku. Meziměsíčně klesla inflace o 0,2 procenta, především díky nižším cenám potravin.
Vývoj inflace v Česku v posledních měsících vidíte na následujícím grafu:
💡 Komentáře ekonomů k inflaci za duben 2023 >>>
Jak se počítá inflace
Míra inflace se nejčastěji počítá za pomoci indexu spotřebitelských cen. Ten si můžete představit jako nákupní košík, v němž jsou zastoupeny zboží a služby, které domácnosti nakupují. Jedná se o:
- zboží každodenní spotřeby (např. potraviny, pohonné hmoty)
- zboží dlouhodobé spotřeby (např. spotřebiče, oblečení, obuv)
- služby (např. energie, pojištění, instalatérské práce)
Celkem se ve spotřebním koši nachází na 700 položek s různou procentuální váhou. Složení koše vychází z nákupních zvyklostí průměrné domácnosti. V realitě se tak inflace dotkne každého spotřebitele jinak, jelikož domácnosti mají odlišné nákupní chování.
Míra inflace se vztahuje k různým časovým obdobím. V České republice ji sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) za pomoci několika ukazatelů. Nejčastěji se udává:
- meziroční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci předchozího roku,
- meziměsíční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti předchozímu měsíci,
- průměrná roční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v průměru 12 měsíců (od ledna do prosince) daného roku oproti průměru 12 předchozích měsíců.
Aktuální inflace v Evropě: EU a eurozóna - duben 2023 (Eurostat)
- V dubnu klesla inflace v celé EU z 8,3 procent na 8,1 procent podle dat Eurostatu.
- V eurozóně klesla inflace v březnu na 6,9 procent, zatímco v dubnu pak stoupla na 7 procent.
- Inflace pro Česko klesla z březnových 16,5 procent na dubnových 14,3 procenta.
Euro area annual #inflation at 7.0% in April 2023, up from 6.9% in March https://t.co/tNoI3pXuCb pic.twitter.com/FFwNui5cax
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) May 17, 2023
Česko patří do desítky zemí s největší inflací v Evropské unii. Hůře je na tom podle Eurostatu jen Maďarsko a Lotyšsko. Výrazně nižší inflaci si udržují především státy západní Evropy.
V evropském srovnání vychází míra inflace v ČR jinak, než jak ji stanovuje ČSÚ. Rozdíl vzniká kvůli tzv. imputovanému nájemnému, které představuje náklady na vlastnické bydlení. V českém spotřebním koši má váhu přes 10 procent, zatímco ve spotřebním koši Eurostatu, jenž využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen, tato položka zcela chybí.
Příčiny inflace
Současnou vysokou míru inflace můžeme přičíst několika různým faktorům, z nichž mnohé jsou ještě důsledkem pandemie covidu-19. Obecné příčiny jsou tři:
- narušení dodavatelských řetězců během pandemie
- zvýšení poptávky domácností po pandemii
- válka na Ukrajině
- rozpočtové schodky
- rychlý růst mezd
S covidovými lockdowny spotřebitelé více šetřili. Když se omezení uvolnila a lidé začali znovu utrácet, společnosti nedokázaly se zvýšenou spotřebitelskou poptávkou udržet krok. Mnoho z nich totiž omezilo výrobu kvůli zpožděním v přepravě, nedostatku pracovních sil a klíčových vstupů.
Inflaci pohání také růst cen energií – elektřiny, zemního plynu a ropy. Drahé energie se navíc promítají do cen ostatního zboží a služeb, protože firmám rostou výrobní a přepravní náklady. Situaci ještě zhoršila válka na Ukrajině a nespolehlivost ruských dodávek ropy a zemního plynu do Evropy. Evropa se v průběhu roku 2022 zbavovala závislosti na Rusku.
Významným inflačním faktorem jsou i vysoké schodky českého státního rozpočtu. Dodatečné peníze uměle zvyšují kupní sílu lidí i firem a posilují poptávku po zboží a službách. V prostředí zanedbatelné míry české nezaměstnanosti se navíc silnější poptávka rychleji přelévá do růstu mezd, který se pak následně stane dalším inflačním faktorem. Teorie má pro takový stav zakořeněné inflace termín mzdově-inflační spirála. V posledních měsících inflace ve většině států Evropy spíše klesá.
Inflace: Jak se počítá a co najdete ve spotřebním koši (video)
Míra inflace: Česko, Evropa a svět - duben a březen 2023
Dubnová míra inflace dosáhla v Česku podle ČSÚ 12,7 procent. Jedná se o pokles oproti březnové hodnotě, kdy byla meziroční inflace 15 procent.
V dalších měsících analytici očekávají další postupný pokles inflace. Na jednociferné hodnoty by se podle nich měly spotřebitelské ceny dostat zhruba v polovině roku.
Sousední státy ČR a inflace: Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko
Inflace v Německu, Velké Británii a Francii
S inflací se potýkají také státy západní Evropy. V dubnu 2023 stouply spotřebitelské ceny v Německu o 7,2 procent v porovnání s dubnem 2022. Jedná se o pokles oproti březnu, kdy údaj činil 7,4 %.
S ekonomickými problémy bojuje i Velká Británie, jejíž inflace však v dubnu klesla na 8,7 procent oproti březnovým 10,1 procentům. O poznání lépe než obě velmoci je na tom Francie, které se se daří držet si od dvouciferné inflace odstup. Meziroční inflace za duben 2023 ve Francii dosáhla 5,9 procent.
Inflace v USA, Kanadě a ve světě
Jak můžete vidět v grafu níže, přes hranici deseti procent, která představuje předěl mezi mírnou a pádivou inflací, se z rozvinutých států dostala řada zemí. Na rozdíl od řady evropských zemí v USA a Kanadě růst cen hodnotu deseti procent v posledních měsících nepřekročil.
Inflace v Rusku a na Ukrajině
Údaje o inflaci zveřejnily také ukrajinské úřady, dubnová hodnota ukazuje 17,9 procent. Po mnoha měsících války tak inflace na Ukrajině klesla pod 20 procent.
Naopak ruská inflace podle domácích statistik setrvale klesá. Aktuální hodnota za duben ukazuje na 2,3 procenta. Čísla z Ruska je však třeba vnímat kriticky. Vzhledem k rozsáhlým ekonomickým sankcím, které na něj uvalily USA, EU a jejich spojenci, je nepravděpodobné, že by se ruské ekonomice skutečně dařilo tak dobře.
Dlouhodobě se spekuluje o tom, že Kreml statistiky manipuluje tak, aby svou zemi v zahraničí vykreslil v co nejlepším světle. Ruská centrální banka například administrativními zásahy uměle posiluje kurz rublu.
Prognóza inflace: Inflační cíle a výhledy pro roky 2023 a 2024
Analytici a Česká národní banka tvrdí, že v lednu byla inflace na vrcholu, v dalších měsících má podle nich klesat. Ve druhém pololetí roku 2023 by se měla pak dostat konečně pod deset procent. Celoroční inflace v roce 2023 podle odhadů ČNB a České bankovní asociace (ČBA) má dosáhnout 10,9 procenta. Loni byla podle údajů ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 procenta. Cílem ČNB je dvouprocentní inflace.
Dvouprocentní inflaci si za cíl stanovila také Evropská centrální banka (ECB). Současná míra inflace eurozóny je mu však velmi vzdálená. Proto se ECB rozhodla v září zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,25 procent. Od zvýšení si ECB slibuje zejména snížení inflačních očekávání. S návratem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli počítá rovněž v roce 2024.
Zda se prognózy naplní, závisí na faktorech, které je aktuálně těžké odhadnout, jako je cena ropy a zemního plynu.
„Stále platí, že celá řada položek pokračuje v solidním meziměsíčním růstu a protiinflačně působí jen kvůli vysoké srovnávací základně,“ okomentoval data z dubna 2023 Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Optimismus mírní také hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. „K dubnovému příznivému vývoji cen značnou měrou přispěly sezónní faktory,“ uvedl ve svém komentáři. „Skončila zimní turistická sezóna a ceny v kategorii rekreace klesly o 1,2 procenta. Zatímco celkový index spotřebitelských cen v dubnu klesl o 0,2 procenta, jádrová inflace po sezónním očištění stoupla o 0,4 procenta,“ dodal.
Jádrová inflace měří vývoj spotřebitelských cen očištěný například o sezónní vlivy, vliv změn regulovaných cen či vliv daňových úprav.
Inflace konečně překvapila opačným směrem, v dubnu meziměsíčně poklesla o 0,2 % (trh čekal růst o 0,4 %). Meziroční růst cen pak zpomalil z 15 na 12,7 % (vs. očekávání 13,2 %). Hlavní příčina: pokles cen potravin v kombinaci s jejich vysokou srovávací základnou. Jen samotné… pic.twitter.com/xsTpzGyica
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) May 11, 2023
Podobně se vyjádřil i Vít Hradil, hlavní ekonom finanční společnosti Cyrrus. „Dubnový výsledek představuje příjemné překvapení, jež je ovšem způsobeno výhradně kategorií potravin, které namísto očekávaného zdražení meziměsíčně vykázaly cenový pokles. Právě potraviny jsou přitom tradičně volatilní a nemají velkou vypovídací hodnotu vzhledem k celkovým inflačním tlakům,“ napsal.
Ještě před zveřejněním růstu spotřebitelských cen za březen ministerstvo financí zhoršilo inflační výhled na letošní rok o půl procentního bodu. Odhadovaná průměrná roční inflace je tak 10,9 procenta. V příštím roce by se ale růst cen měl blížit inflačnímu cíli ČNB, tedy dvěma procentům. Na počátku roku 2023 očekává ministerstvo financí tříprocentní meziroční inflaci, průměr celého roku 2024 by pak měl být 2,4 procenta.
„Pokud nenastanou nové turbulence v cenách energií, není důvod se domnívat, že by inflace neměla zpomalovat,“ zmínil ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic. „V nejbližších měsících sice zůstanou hodnoty dvouciferné, trendy meziměsíční inflace ale potvrzují zvolňování růstu cen,“ dodal Prušvic.
Druhy inflace
Míra inflace kolem 2 % se považuje za přirozenou a žádoucí – ČNB i ECB mají na této úrovni dlouhodobě stanoven inflační cíl.
- Mírná inflace (do 10 procent) znamená pomalý růst cen a většinou nezpůsobuje vážnější ekonomické problémy.
- V současné chvíli se nacházíme v pádivé inflaci, kdy se kupní síla peněz výrazně snižuje. Inflace dosahuje dvou až tříciferných hodnot. Lidé nechtějí držet peníze a vyžadují růst mezd, aby vyrovnali rostoucí náklady. To může vyvolat inflační spirálu.
- Extrémním případem je hyperinflace, kdy se ceny zvyšují několikanásobně ve velmi krátkém čase. Míra inflace dosahuje čtyřciferných i vyšších hodnot. Peníze přestávají plnit svoji funkci a hyperinflace tak vede ke zhroucení finanční soustavy daného státu.
Státy s nejvyšší mírou inflace
Tabulka světové inflace nevyznívá pro Česko lichotivě, v Evropě patří nadále mezi státy, které bojují s inflací nejvíce. Hůře než ČR jsou na tom například některé východoevropské a balkánské státy.
S nejvyšší inflací se ve světě potýká Argentina, Libanon, Venezuela, Súdán, Zimbabwe nebo Sýrie.
