Míra inflace 2023: Aktuální data pro Česko, EU a svět
Vysoká inflace v roce 2023 postupně klesá. V Česku patří růst cen mezi nejdramatičtější z rozvinutých států, nicméně i zde se čísla snižují. V srpnu meziroční inflace činí 8,5 procent. Údaj přinesl Česká statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíční inflace naopak vzrostla o 0,2 procenta. Eurostat zveřejnil odhad, podle kterého inflace v eurozóně za srpen činí 5,3 procent, stejně jako v červenci. Jak vypadá aktuální situace v ostatních státech EU, v USA, Rusku nebo na Ukrajině?
- Co je to inflace
- Vývoj inflace v Česku a aktuální data
- Jak se počítá inflace
- Aktuální inflace v EU a eurozóně (Eurostat)
- Příčiny současné inflace
- VIDEO: Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši
- Míra inflace v Česku, Evropě a ve světě
- Prognóza inflace: Inflační cíle pro roky 2023, 2024 a 2025
- Druhy inflace
- Státy s nejvyšší mírou inflace
Článek průběžně aktualizujeme.
Co je to inflace?
Jako inflace se označuje dlouhodobý růst cenové hladiny u většiny zboží a služeb. V průběhu času se tak snižuje reálná hodnota měny, a tím pádem klesá její kupní síla. To znamená, že za 1 korunu dnes si koupíte méně zboží a služeb, než byste si pořídili včera.
Vývoj inflace v Česku - srpen 2023
Podle ČSÚ v srpnu činila meziroční inflace v Česku 8,5 procenta. Po červnových 9,7 procent se tedy jedná o pokles odrážující meziroční vývoj cen v Česku. Meziměsíčně stoupla inflace o 0,2 procent. Nejvíce ceny vzrostly v segmentu pohonných hmot a olejů, kde stouply o 7,7 procent. Oproti červenci výrazně zlevnily potraviny. Týká se to především zeleniny.
V meziročním srovnání stále trvá výrazný růst nákladů na bydlení. Elektřina zdražila téměř o čtvrtinu, zemní plyn o více než třetinu. Rostly také ceny vodného a zdražovalo i nájemné.
Vývoj inflace v Česku v posledních měsících vidíte na následujícím grafu:
💡 Komentáře ekonomů k inflaci za srpen 2023 >>>
Jak se počítá inflace
Míra inflace se nejčastěji počítá za pomoci indexu spotřebitelských cen. Ten si můžete představit jako nákupní košík, v němž jsou zastoupeny zboží a služby, které domácnosti nakupují. Jedná se o:
- zboží každodenní spotřeby (např. potraviny, pohonné hmoty)
- zboží dlouhodobé spotřeby (např. spotřebiče, oblečení, obuv)
- služby (např. energie, pojištění, instalatérské práce)
Celkem se ve spotřebním koši nachází na 700 položek s různou procentuální váhou. Složení koše vychází z nákupních zvyklostí průměrné domácnosti. V realitě se tak inflace dotkne každého spotřebitele jinak, jelikož domácnosti mají odlišné nákupní chování.
Míra inflace se vztahuje k různým časovým obdobím. V České republice ji sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) za pomoci několika ukazatelů. Nejčastěji se udává:
- meziroční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci předchozího roku,
- meziměsíční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti předchozímu měsíci,
- průměrná roční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v průměru 12 měsíců (od ledna do prosince) daného roku oproti průměru 12 předchozích měsíců.
Aktuální inflace v Evropě: EU a eurozóna - červenec a srpen 2023 (Eurostat)
- V červenci klesla inflace v celé EU z 6,4 procenta na 6,1 procenta podle dat Eurostatu.
- V eurozóně klesla inflace v červenci z červnových 5,5 procent na 5,3 procenta. V srpnu zůstala na stejné hodnotě, tvrdí Eurostat v odhadu.
- Inflace pro Česko klesla z červnových 11,2 procenta na 10,2 procenta za červenec 2023.
Euro area annual #inflation at 5.3% in July 2023, down from 5.5% in June https://t.co/MMUwNrYWjx pic.twitter.com/mrFc4cBCcv
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) August 18, 2023
Česko patří do desítky zemí s největší inflací v Evropské unii. Hůře je na tom podle Eurostatu jen Maďarsko a Slovensko. Podobnou hodnotu jako Česko má podle Eurostatu Polsko. Výrazně nižší inflaci si udržují především státy západní Evropy. Nepřiliš lichotivě pro Česko vyznívá i tabulka meziroční inflace srovnávající hodnoty podle měření orgánů státní správy jako ČSÚ, byť jak meziroční inflace postupně během letošního roku klesá, ve srovnání si polepšuje.
Ve srovnání Eurostatu vychází míra inflace v ČR jinak, než jak ji stanovuje ČSÚ. Rozdíl vzniká kvůli tzv. imputovanému nájemnému, které představuje náklady na vlastnické bydlení. V českém spotřebním koši má váhu přes 10 procent, zatímco ve spotřebním koši Eurostatu, jenž využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen, tato položka zcela chybí.
Příčiny inflace
Současnou vysokou míru inflace můžeme přičíst několika různým faktorům, z nichž mnohé jsou ještě důsledkem pandemie covidu-19. Obecné příčiny jsou čtyři:
- zvýšení poptávky domácností po pandemii
- válka na Ukrajině
- rozpočtové schodky
- rychlý růst mezd
S covidovými lockdowny spotřebitelé více šetřili. Když se omezení uvolnila a lidé začali znovu utrácet, společnosti nedokázaly se zvýšenou spotřebitelskou poptávkou udržet krok. Mnoho z nich totiž omezilo výrobu kvůli zpožděním v přepravě, nedostatku pracovních sil a klíčových vstupů.
Inflaci pohání také růst cen energií – elektřiny, zemního plynu a ropy. Drahé energie se navíc promítají do cen ostatního zboží a služeb, protože firmám rostou výrobní a přepravní náklady. Situaci ještě zhoršila válka na Ukrajině a nespolehlivost ruských dodávek ropy a zemního plynu do Evropy. Evropa se v průběhu roku 2022 zbavovala závislosti na Rusku.
Významným inflačním faktorem jsou i vysoké schodky českého státního rozpočtu. Dodatečné peníze uměle zvyšují kupní sílu lidí i firem a posilují poptávku po zboží a službách. V prostředí zanedbatelné míry české nezaměstnanosti se navíc silnější poptávka rychleji přelévá do růstu mezd, který se pak následně stane dalším inflačním faktorem. Teorie má pro takový stav zakořeněné inflace termín mzdově-inflační spirála. V posledních měsících inflace ve většině států Evropy spíše klesá.
Inflace: Jak se počítá a co najdete ve spotřebním koši (video)
Míra inflace: Česko, Evropa a svět - červenec a srpen 2023
Srpnová míra meziroční inflace dosáhla v Česku podle ČSÚ 8,5 procenta. Jedná se o pokles oproti červencové hodnotě, kdy byla meziroční inflace 8,8 procenta. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,2 procent.
V dalších měsících analytici očekávají jen mírný pokles inflace, panují však obavy o tom, že by mohla opět stoupat.
Sousední státy ČR a inflace: Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko
Inflace v Německu, Velké Británii a Francii
S inflací se potýkají také státy západní Evropy. V srpnu 2023 stouply spotřebitelské ceny v Německu o 6,1 procenta v porovnání se srpnem 2022. Jedná se o pokles oproti červenci 2023, kdy údaj činil 6,2 procenta.
S ekonomickými problémy bojuje i Velká Británie, jejíž meziroční inflace se v červenci však snížila z 7,9 procenta na 6,8 procent. O něco lépe než obě velmoci je na tom Francie, které se daří držet si od dvouciferné inflace dlouhodobě odstup. Meziroční inflace za srpen 2023 ve Francii dosáhla 4,8 procenta.
Inflace v USA, Kanadě a ve světě
Jak můžete vidět v grafu níže, přes hranici deseti procent, která představuje předěl mezi mírnou a pádivou inflací, se z rozvinutých států dostala řada zemí. Na rozdíl od řady evropských zemí v USA a Kanadě růst cen hodnotu deseti procent v posledních měsících nepřekročil.
Inflace v Rusku a na Ukrajině
Údaje o inflaci zveřejnily také ukrajinské úřady, červencová hodnota ukazuje 11,3 procenta.
Naopak ruská inflace podle domácích statistik setrvale klesá. Aktuální hodnota za červen ukazuje na 4,3 procenta. Čísla z Ruska je však třeba vnímat kriticky. Vzhledem k rozsáhlým ekonomickým sankcím, které na něj uvalily USA, EU a jejich spojenci, je nepravděpodobné, že by se ruské ekonomice skutečně dařilo tak dobře.
Dlouhodobě se spekuluje o tom, že Kreml statistiky manipuluje tak, aby svou zemi v zahraničí vykreslil v co nejlepším světle. Ruská centrální banka například administrativními zásahy uměle posiluje kurz rublu.
Prognóza inflace: Inflační cíle a výhledy pro roky 2023, 2024 a 2025
Analytici a Česká národní banka tvrdí, že v lednu byla inflace na vrcholu, v dalších měsících má podle nich klesat. Ve druhém pololetí roku 2023 se měla pak dostat konečně pod deset procent. Celoroční inflace v roce 2023 podle odhadů ČNB a České bankovní asociace (ČBA) má dosáhnout 11 procent. Loni byla podle údajů ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 procenta. Cílem ČNB je dvouprocentní inflace.
V závěru roku 2023 se má projevit efekt nižší srovnávací základny, když ČSÚ v roce 2022 započítal vládní úsporný tarif jako snížení cen energií. Na počátku roku 2024 proto inflace skokově klesne. Prognóza České národní banky předpokládá, že za celý příští rok bude průměrně 2,1 procenta.
Dvouprocentní inflaci si za cíl stanovila také Evropská centrální banka (ECB). Současná míra inflace eurozóny je mu však velmi vzdálená. ECB proto zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů ECB rozhodla o zvýšení úroků již poosmé v řadě. Od zvýšení si ECB slibuje zejména snížení inflačních očekávání. S návratem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli počítá až v roce 2025.
Zda se prognózy naplní, závisí na faktorech, které je aktuálně těžké odhadnout, jako je cena ropy a zemního plynu.
Meziroční inflace v Česku: komentáře za srpen 2023
„Na vývoj spotřebitelských cen měly v srpnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Ty již tři měsíce po sobě rostly. Nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala zhruba za 37,40 Kč/l a benzin Natural 95 za 39,40 Kč/l. V případě nafty to byla nejvyšší hodnota od letošního ledna, a v případě benzinu Natural 95 dokonce od listopadu loňského roku,” zmínila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
„Zdražení pohonných hmot se promítlo do pomalejšího poklesu inflace, než na jaký jsme si v posledních měsících zvykli. Dostala se tak výrazně nad hodnotu z prognózy ČNB, která má indikovat cestu k dosažení dvouprocentního cíle příští rok,“ uvedl Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC Česká republika.
„Nárůst cen pohonných hmot byl hlavní příspěvek k meziměsíčnímu nárůstu inflace. Dále k růstu přispěly ceny tabáku, ceny dovolených a opět – i když mírněji – růst cen imputovaného nájemného. Naopak k poklesu cen přispěl zejména další pokles cen potravin (-1,8 % mom), kde výrazněji klesly ceny zeleniny (-6,7 %) či vajec” , říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Srpnový meziroční růst cen zpomalil na 8,5 % z červencových 8,8 %, což je hodnota v souladu s odhadem analytiků dle Reuters a odhadem ČNB z poslední prognózy. Meziměsíčně ceny rostly o 0,2 %, zatímco v červenci o 0,5 %.
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) September 11, 2023
Hlavní příčina meziměsíčního růstu cen byl růst cen… pic.twitter.com/QFMqL3R9OM
Druhy inflace
Míra inflace kolem 2 procent se považuje za přirozenou a žádoucí – ČNB i ECB mají na této úrovni dlouhodobě stanoven inflační cíl.
- Mírná inflace (do 10 procent) znamená pomalý růst cen a většinou nezpůsobuje vážnější ekonomické problémy.
- V současné chvíli se nacházíme v pádivé inflaci, kdy se kupní síla peněz výrazně snižuje. Inflace dosahuje dvou až tříciferných hodnot. Lidé nechtějí držet peníze a vyžadují růst mezd, aby vyrovnali rostoucí náklady. To může vyvolat inflační spirálu.
- Extrémním případem je hyperinflace, kdy se ceny zvyšují několikanásobně ve velmi krátkém čase. Míra inflace dosahuje čtyřciferných i vyšších hodnot. Peníze přestávají plnit svoji funkci a hyperinflace tak vede ke zhroucení finanční soustavy daného státu.
Státy s nejvyšší mírou inflace
Tabulka světové inflace nevyznívá pro Česko lichotivě, v Evropě patří nadále mezi státy, které bojují s inflací nejvíce. Hůře než ČR jsou na tom například některé východoevropské a balkánské státy.
S nejvyšší inflací se ve světě potýká Argentina, Libanon, Venezuela, Súdán, Zimbabwe, Turecko nebo Sýrie.
