Střet zájmů premiéra Andreje Babiše rozhodně neskončil v sobotu v šest hodin večer, kdy už bylo zřejmé, že sněmovní volby vyhrála koalice Spolu a obě středopravicové formace získají v nové sněmovně pohodlnou většinu. Právě v tu chvíli se totiž pozice Babiše jako skutečného vlastníka holdingu Agrofert až nebezpečně zvýraznila. Abych parafrázoval hlavní heslo předvolební kampaně koalice Spolu: Teď jde Babišovi o všechno.
Už z programů obou koalic je zřejmé, že případná Fialova vláda by Agrofert odstřihla od velké části národních dotací a rozhodně by nebyla tak vstřícná ani k rozdělování evropských dotací, které současná administrativa firmám v Babišově svěřenském fondu vesele rozdávala dál i poté, co byl premiér dle evropských auditorů i europoslanců ve střetu zájmů a firmy, jejichž je beneficientem neboli konečným uživatelem výhod, dotace rozhodně dostávat neměly.
Koalice Spolu ve svém programu navrhuje zastropování národních zemědělských dotací pro velké firmy, platbu jen na první hektary a účinnější podporu rodinným farmám, malým, středním a začínajícím zemědělcům. Takových příjemců je hodně, ale ten, kdo jím není určitě, je právě kolos Agrofert. Druhá koalice Starostů a Pirátů taktéž usiluje o větší podporu menších farmářů na úkor rozvětvených holdingů.
Přitom Babišovi rozhodně nejde o malé peníze. Agrofert předloni získal na dotacích dohromady dvě miliardy korun, z toho zhruba polovinu z evropských peněz. Pokud by přišel jen o stamiliony, v jeho hospodaření by se to projevilo okamžitě vzhledem k většinově provoznímu charakteru těchto dotací. Jen těžko si lze představit, že by ministerstvo průmyslu a obchodu vedené například ODS přikleplo v současné situaci jakoukoli dotaci dceřiné firmě Agrofertu.
Přitom ještě letos v březnu, tedy už poté, co byl Babiš Evropskou unií jednoznačně prohlášen za politika ve střetu zájmů, ministerstvo vedené Karlem Havlíčkem poslalo Centru organické chemie, jedné z firem holdingu, přes osm milionů korun na rozvoj. Národní dotace holding Agrofert čerpal donedávna také v zemědělství, které mu vyplácel Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.
Byl bych tedy opatrný s jakýmikoli komentáři o konci „Babišistánu“ či o „završení jedné éry“, které se hned po volbách objevily v některých médiích. Babiš tu je stále a bude tu, dokud si nepojistí světlé zítřky svého svěřenského fondu. Už po sobotním vyhlášení volebních výsledků mluvil o možnosti rekonstrukce svého stávajícího kabinetu.
Ten by se mohl obejít bez sociálních demokratů, kteří se už do sněmovny nedostali, a proměnit se na nějaký čas na jednobarevnou vládu. Po případném jmenování premiérem by Babiš mohl vládnout klidně i půl roku, přestože by nezískal v nové sněmovně důvěru. Totéž už se stalo před čtyřmi lety. Babišova první vláda vznikla v prosinci 2017, v lednu 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a do června vládla v demisi. Totéž se může opakovat i nyní.
Babiš však nemůže vládnout donekonečna. Jakékoli snahy o prodlužování jeho nelegitimní vlády by dříve nebo později překazil Ústavní soud. Ale nezapomeňme, že se blíží prezidentské volby. Andrej Babiš přitom v sobotu nevyloučil, že by v nich mohl kandidovat. Prezidentský úřad je jistě jednou z možností, jak si konečný vlastník Agrofertu může nad kondicí své bývalé a budoucí firmy zachovat alespoň neformální kontrolu. A nikdo snad nepochybuje o tom, že by rozený obchodník Babiš na Hradě neudělal nic zadarmo.
