Inflace se stala jedním z nejvýznamnějších ekonomických témat. Jeho záběr je však mnohem širší. Na rozdíl například od nezaměstnanosti se zdražování opravdu dotýká v podstatě každého. Vidět to je i na zájmu obyvatel o problematiku spojenou s fenoménem inflace. Četnost vyhledávání tohoto slova na internetu se zvýšila na počátku letošního roku oproti předchozím rokům, kdy inflace nebyla tématem, zhruba čtyřikrát.
Inflace má samozřejmě své ekonomické konsekvence, její dopad je však i sociální a ve výsledku také politický, když se objevují hlasy po populistických řešeních. Inflace způsobuje ekonomické i sociální pnutí – ohrožuje rentabilitu dlouhodobých investic, znevýhodňuje střadatele i věřitele či domácnosti s pevným příjmem. Naopak zvýhodňuje dlužníky, přičemž mezi ty nejvýznamnější patří stát. Proto bychom měli mít nezávislé centrální banky.
Současná tuzemská inflace je již tři měsíce dvouciferná a tempo meziročního růstu spotřebitelských cen zatím stále zrychluje. Ekonomové v tomto případě už nehovoří o mírné inflaci, pod kterou je chápána ta jednociferná, ale o inflaci pádivé.
Jmenování nového guvernéra ČNB Aleše Michla na Pražském hradě
Debata o tom, co bylo příčinou inflace, zda minulá extrémně uvolněná fiskální či měnová politika, dovoz drahých surovin nebo ceny energií, už je dnes do značné míry irelevantní. Podstatné je, že začala dramatickým způsobem narůstat inflační očekávání domácností i firem, které tak začínají vyšší inflaci započítávat do cenových a mzdových vyjednávání. To představuje obrovskou hrozbu, že vysoká inflace tady bude delší dobu, respektive že bude mnohem nákladnější ji srazit.
Výsostným úkolem ČNB je hlídat cenovou stabilitu a je více než zřejmé, že se vysoká inflace sama nevyřeší, že je třeba konat. A snížení inflace nemůže být bezbolestné, bude mít své náklady. Teprve budoucnost ukáže, jak se s tím bankovní rada ČNB v čele s novým guvernérem vypořádá.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
