K tomu, aby vysvětlili, proč je třeba volit právě je, potřebují socialisté silné argumenty. Nesmějí připustit, aby jim protestní hlasy ubírala nově se rodící politická hnutí anebo aby stránky českých politických dějin otáčela jakási pozitivní evoluce Karla Janečka. Tlak na silný comeback je enormní, volba prostředků vedoucích ke kýženému cíli čím dál tím bezohlednější. Vrcholem je zapojení Ústavního soudu do volební kampaně.
To, co nenápadně začalo v krátké éře Topolánkovy vlády, nabralo v dobách Nečasova kabinetu nevídané obrátky. S nadsázkou se dá říci, že snad neexistuje jediný zákon přijatý vládní většinou, který by opoziční sociální demokracie neposlala konstitučním soudcům k přezkumu. Jistě, Ústavní soud dal opozici mnohdy za pravdu. Ano, vládní koalice, zvláště v začátcích volebního období s jistotou více než stovky poslanců v zádech, si v dolní komoře počínala bezuzdně.
Také za to, že ohýbala jednací řád sněmovny a svého postavení zneužila na úkor menšiny, dostala od Ústavního soudu políček. Stejně jako jej schytala levice za překročení meze při obstrukcích. To se ještě dalo brát.
Momentálně je ale situace úplně jiná. K čemu směřuje, přesněji řečeno k jakému cíli by se podle socialistů měla ubírat, nedávno naplno a bez servítků ukázal šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Jak řekl, doufá, že noví soudci navrhovaní levicovým prezidentem a levicovým Senátem budou argumentům sociální demokracie nakloněni. Tak to socialisté hrají.
Není divu, že se tempo stížností na vládní politiku zrychluje. Je to promyšlená součást permanentní volební kampaně. ČSSD ji vede od krajských voleb. O nich socialisté říkali, že jsou vynikající příležitostí, aby každý sám za sebe vyjádřil vládě nedůvěru. Momentálně plebiscit nehrozí, tak ať mluví Ústavní soud. Koneckonců kdyby náhodou, případný verdikt ve prospěch argumentů ČSSD je lepší než jakákoli agitace. Když to v jednotlivých případech, jako třeba s amnestií, neklapne, vždycky se dá říci: Alespoň jsme to zkusili.
O tom, že občané politiku současné vlády nevítají s jásotem a že nerozumí vládním reformám, není sporu. Takže vítají každý verdikt, který byť jen naznačí, že výkony politiků jsou poněkud ubohé. ČSSD to ví a do voleb toho hodlá využívat ve vrchovaté míře. Socialistům je úplně jedno, jestli jde o regulační poplatky nebo o amnestii. Ústavním soudcům by právo a ústava měly být v každé kauze nade vše. Dá se ale takový dlouhodobý otevřený nápor vůbec vydržet?
