Na procesu s nejhorším masovým vrahem v norské historii je nejzajímavějším aspektem ten klid. Je tím patrnější v kontrastu s bizarním spektrem emocí, které dává na odiv obviněný Anders Breivik. Vrah, který nijak nepopírá svou odpovědnost za smrt 77 lidí, seděl bez pohnutí, když soudní síní zněly záznamy výkřiků jeho obětí, usmíval se, když se promítaly záběry bezpečnostních kamer z výbuchu ve městě, ale plakal, když soud pustil jeho absurdní romantické propagandistické video.
Mnohé ještě musí být objasněno, ale první den procesu skvěle ukázal silné stránky liberální civilizace čelící pomatené snaze o chaos a hrůzu. Brzy po masakru apeloval norský premiér, aby reakcí země nebyla pomsta, ale více demokracie, více otevřenosti a více humanity. „Odpovíme na nenávist láskou,“ řekl. Včera jsme viděli, co to znamená v praxi: sebeovládání, takt, citlivost, toleranci a spravedlivý proces. Byla to lekce zbytku světa.
