Evropský dluhový průšvih je krizí politického vedení přinejmenším do stejné míry jako krizí rozpočtové zhýralosti a bezostyšnosti v bankovním sektoru. Nic to neukazuje lépe než neklid, s nímž vlády i finanční trhy očekávají události tohoto týdne v Řecku.
Navzdory sociálním nepokojům chce socialistická vláda Jorgose Papandrea protlačit parlamentem plán úspor, jinak Řecko nedostane další půjčku. Lidsky řečeno, jestli parlament premiéra Papandrea odmítne, přijde Řecko na buben.
Evropa bude muset svést obří boj, aby zabránila šíření paniky na dluhopisových trzích do Irska, Portugalska, Španělska a Itálie. Riziko nekontrolovaných bankrotů se pak rozšíří z Evropy i do USA. Takový scénář je jistě pro řecké zákonodárce silným argumentem pro přijetí reforem. Ale kdyby náhodou v dnešních úzkoprsých evropských časech nestačil, můžeme jim připomenout, že bankrot by vygumoval z mapy řecký bankovní systém, potažmo pak zřejmě i jejich oblíbený, pohodlný a klientelistický systém politický.
