Pekárna, návštěvnické centrum a roztoč, jakého svět neviděl. Pražský hrad se mění před očima
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Pražský hrad se znovu zvelebuje, a to pod vedením Pavla Vyhnánka coby šéfa správy areálu.
- Vyhlášeny už byly například čtyři velké architektonické soutěže.
- Mění ale i docela obyčejné věci
Hned za Jiřským náměstím, u vstupu do Zlaté uličky, se na nezvyklém místě začaly tvořit fronty.
Nijak dramatické, ale dřív tu nebývaly. Stojí se u umyvadlové fontány, na které ještě nedávno visel nápis „Voda není pitná“. Stačil přitom rychlý průzkum, aby se ukázalo, že stejně jako z téměř všech kohoutků v Česku teče i z tohoto čistá pitná voda. Nejde o zprávu, kvůli které by se turisté sjížděli a stavěli do řady. Ukazuje ale, že možnost natočit si vodu je věc zcela přirozená. A je také důkazem, že se Pražský hrad mění. Vedle vody to dokládají i investice, které loni dosáhly 340 milionů korun.
Obojí je dílo Pavla Vyhnánka. Bývalý bankéř a pražský komunální politik, mimo jiné místostarosta Prahy 7, přijal v roce 2023 nabídku stát se součástí týmu Kanceláře prezidenta republiky. Krátce nato převzal post ředitele Správy Pražského hradu, což v praxi znamená, že má na starosti celý rozlehlý areál o rozloze více než sedmi hektarů.
Pražský hrad chystá nové návštěvnické centrum. Navazuje na Havlovy plány
Stojíme v předprostoru Královské zahrady. Ze zastávky Pražský hrad tudy denně projdou tisíce lidí, nemají ale důvod si místa všimnout. Šlo totiž v zásadě o parkoviště. „To už jsme zrušili,“ ukazuje šéf Správy Pražského hradu směrem k původně renesančnímu objektu zvanému Stájový dvůr. Jeho prostory jsou zčásti nevyužité, zčásti slouží jako sklad. S myšlenkou na jejich proměnu si pohrával už Václav Havel a současné vedení na ni navazuje: vzniknout tu má návštěvnické centrum.
„Dost často se tu stává, že lidé přijdou, zastaví a ptají se, kde to vlastně je ten Pražský hrad. Samotnému se mi to stalo minimálně jednou, kustodům se to ale stává každý den. Lidé čekají Karlštejn a místo toho přijdou sem a moc nerozumějí, kde vlastně byli. To by mělo návštěvnické centrum změnit,“ vysvětluje Vyhnánek. Cílem je, aby se hned u jednoho ze vstupů do areálu dozvěděli, na jaké památky se mohou podívat, jaké kulturní akce tu aktuálně probíhají, že je tu katedrála a sídlí tu hlava státu, že tu najdou skoro všechny architektonické styly, ale například také to, že stojí na místě, kde je kus každé epochy dějin českého národa zhruba od desátého století. Jinými slovy v návštěvnickém centru by měli dojít k základnímu povědomí o tom, kam vstupují.
Počátkem příštího roku chce Pražský hrad vypsat na proměnu Stájového dvora architektonickou soutěž. Je to v pořadí už pátá od nástupu prezidenta Petra Pavla. Ta první přišla po třicetileté pauze. Celkem se tedy na hradě dějí další čtyři stěžejní věci.
Bezpečnostní rámy nahradí nové přístřešky, proměnou projdou i zahrady
Předloni zveřejnil výsledky soutěže na kontrolní stanoviště. To má dodnes improvizovanou podobu, kterou získalo v roce 2016 v reakci na vyhlášení prvního stupně ohrožení terorismem. Bouda s bezpečnostními rámy je tu ale dodnes, ačkoli kontroly probíhají už jen namátkově. S novým návrhem uspěl ateliér Hra, jenž navrhl ke vstupu do areálu subtilní přístřešky, které bude možné snadno přemisťovat či rozšiřovat o případné moduly. Letos v listopadu se bude instalovat prototyp.
Druhá soutěž se zaměřila na Chotkovy sady. Cílem je obnovit park, který je podle Vyhnánka v dezolátním stavu, a vytvořit z něj nové místo k odpočinku. Zvítězil ateliér Arkytek, který rozvíjí původní koncepci Františka Josefa Thomayera z 19. století. Práce by měly začít do dvou let.
Letos v květnu už se ale začalo s rekonstrukcí Letohrádku královny Anny, jenž je součástí Královské zahrady. Investice za sto milionů korun čítá opravu fasády, interiéru i pískovcové sloupové arkády. Až bude hotovo, bude budova sloužit k pořádání komorních akcí a také výstav.
Kromě návštěvnického centra chce Pražský hrad také edukační centrum. To by mělo vzniknout v Mockerových domech, přičemž práce by mohly začít do tří let. Ambicí je věnovat prostor převážně mladé generaci; bude tedy zaměřené hlavně na žáky a studenty, jimž chce představit témata související s demokracií či ústavností. Vítěz soutěže byl představen letos v dubnu a stal se jím ateliér RDTH architekti.
Letos v prosinci by mělo dojít k vyhlášení výsledků čtvrté soutěže, která běží už od letošního ledna. Co do objemu bude patrně největší. Týká se osvětlení. „Je to nejsložitější, největší, mezinárodně obsazená soutěž. V jejím rámci vybereme nejen projektanty, ale také zhotovitele a dodavatele technologií. Bude to dost možná vůbec největší investice na Hradě. Nemáme ale žádnou referenci, protože je to věc opravdu unikátní,“ popisuje správce areálu.
Hradčany dnes osvětlují technologie z devadesátých let, které dosluhují; jednotlivé výbojky se už ani nevyrábějí. Projevuje se to i na výsledku: při pohledu na areál jsou patrné rozdílné odstíny, panorama je místy zelenkavé, jinde do žluta, někde bílé a jinde nesvítí vůbec. Nové osvětlení má být úspornější a šetrnější k životnímu prostředí a má omezit světelný smog. Soutěži předcházel roční výzkum ČVUT, během něhož odborníci světlo měřili, rozsvěcovali a zhasínali. Jejich doporučení se pak promítla do soutěžních podmínek. V porotě zasedla mimo jiné architektka Eva Jiřičná.
Každá z těchto akcí bude pro Hrad znamenat investici v řádu nižších stovek milionů korun.
Konec předražených suvenýrů. Hrad sází na český design a vlastní obchody
Na Hradčanech se ale děje i spousta dalšího. Například nová vizuální identita, jejímž základním prvkem je písmo Hrad Display. Zahrnuje ale také informační cedule, plakáty a navigační systém v areálu, které jsou dnes roztříštěné a existují ve stovkách podob. Nová identita bude jednotná pro Pražský hrad, Kancelář prezidenta republiky i pro zámek a oboru Lány. Designérskou soutěž vyhrálo studio Marvil.
Změnou prošly i obchody se suvenýry. V areálu jsou dva, oba mají jednotný design a nově je přímo provozuje Správa Pražského hradu. Jeden je volně přístupný, druhý je součástí návštěvnického okruhu. Důvodem je větší kontrola nad tím, co se v nich prodává. Místo asijského zboží s obrovskou marží dostávají přednost české designové produkty. Sortiment se řídí manuálem kultivovaných suvenýrů, od něhož si správa slibuje i podporu českých tvůrců. Brzy by měl přibýt také hradní merch.
„Pronájmy jsou dalším velkým a náročným tématem, jemuž se věnujeme. Máme řadu komerčních prostor a zdaleka ne všechny máme ambici provozovat. Suvenýry jsou výjimka, protože chceme kvalitní a důstojnou vizitku Česka. U gastronomických provozů tuto ambici nemáme, zároveň ale chceme, aby fungovaly podobně jako další ve městě, nikoli jako prostředek, jak rychle zbohatnout,“ líčí Vyhnánek.
Na Hradě se nově pečou housky, návštěvníkům se otevírají další zahrady
Na Hrad tak nemusíte chodit jen pro vázu, koupit se tu dá třeba i pečivo. I to patří k nejnovějším počinům. Prvním projektem tohoto druhu je Bistro Zlatá ulička, kde se prodávají housky pečené přímo na místě, sendviče nebo zákusky. V soutěži o pronájem prostoru se nehodnotila jen nabídnutá cena, ale také sortiment a reference.
„Máme strategii rozvoje služeb, z níž vyplynulo, že si tu lidé nechtějí sednout vyloženě na velký oběd, naopak chtějí něco rychlého,“ popisuje Vyhnánek. V plánu je každopádně postupně otevírat a obměňovat i další a další provozy. Na prostory se budou vypisovat soutěže, v nichž nebude primárním kritériem cena, ale kvalita nabízeného zboží a zkušenosti. V nejbližší době se bude řešit Nejvyšší purkrabství a už letos si mohli návštěvníci dát kávu, vodu nebo zmrzlinu u nového stánku v Jižních zahradách. Najdete tu ale i klasickou táckárnu, kde se občerstvují zaměstnanci Hradu, je ale volně přístupná. Malé bistro bude i součástí zmiňovaného edukačního centra.
Přístupná je nově také většina místních zahrad. Letos v květnu se po deseti letech otevřela Hartigovská zahrada, dostat se lze také do Fíkovny u zmiňovaného Letohrádku, u dalších, jako je Jelení příkop či Královská zahrada, se zase zrušily kontroly. Nepřístupná je jen produkční Lumbeho zahrada, do níž má okna prezident. Možné je ale ochutnat. Všechno, co se tu urodí, se také zpracuje, plody Hradu bude možné ještě letos vyzkoušet v podobě marmelád, medu či lyofilizovaného ovoce. Vše se prodává ve zmiňovaných obchodech se suvenýry. Neplatí to pro víno z místních vinic, které naopak slouží jen k protokolárním účelům.
Zahrady jsou nově pod dohledem arboristů, sázejí se tu nové stromy a prořezávají ty staré. Třeba jen z Jeleního příkopu se odvezlo na sto metrů krychlových náletových dřevin. Přítomnost odborníků na Pražském hradě nese rovněž ovoce – objevili tu na sedm set druhů rostlin a asi dvě stě druhů hmyzu. Mezi nimi i úplně nový druh roztoče. Vysadil se tu také první strom uvnitř areálu asi po třiceti letech. Jde o jabloň na malé zahrádce před bazilikou svatého Jiří. I ta už nese své plody.
Cílem toho všeho je ukázat vlídnou část hradu „Nechceme, aby to byla jen turistická atrakce, ale místo, které zve k návštěvě, ideálně k opakované, a to nejen jednu příjmovou či věkovou kategorii. Chceme, aby si tady našli svoje všichni včetně rodin s dětmi. Hrad měl v minulosti tendenci se uzavírat a vnímat turistu jako někoho, kdo přijde, zaplatí a ideálně by měl co nejrychleji odejít. My to chceme otočit vzhůru nohama,“ líčí Vyhnánek. S tím souvisí i další opatření, které se týká otevření všech veřejných toalet v areálu zdarma. Instalovala se také mlžítka, o pitné vodě už byla řeč. Nově je ale například také možné koupit si vstupenku digitálně.
Deset milionů návštěvníků a investice za 340 milionů ročně
Loni prošlo místními uličkami na deset milionů lidí, což je dosavadní rekord. Platících návštěvníků bylo 2,7 milionu; ti tu loni nechali skoro miliardu. Letos by jich mělo být ještě víc. S tím souvisí i určitá soběstačnost. Hrad si na sebe vydělá, tudíž došlo také ke snížení státního příspěvku ze 150 milionů na 80. Naopak investice se navýšily. „V době, kdy jsem nastupoval, to bylo asi 80 milionů, loni už 340. Do budoucna je ambice to ještě navyšovat, protože Pražský hrad si to nejen zaslouží, ale také to potřebuje,“ míní správce areálu. Investice, které se financují hlavně z příjmu ze vstupného, se týkají také technologií, aktuálně se například vyměňují transformátory na elektřinu pocházející ještě z Husákových let.
Největší investici má ale Hrad téměř za sebou a vidět ji může skoro každý, aniž by sem musel přijít. Do konce roku se dokončí oprava Ústavu šlechtičen, budovy se světle zelenou fasádou, která tvoří zhruba pětinu panoramatu viditelného z města. Rekonstrukce za dvě stě milionů korun trvala necelé tři roky a prošel jí celý vnější plášť i střecha, nejdelší barokní střecha v Česku. Už letmý pohled prozradí, že právě tato část panoramatu se rozzářila. Je to pohled na docela jiný Pražský hrad. Zvenku i zevnitř.
