Občanská demokratická strana, kterou Václav Klaus před lety zakládal, vyloučila jeho vlastního syna. Za jeho předsednictví by prý nic podobného nebylo možné. „Prohlašuji zodpovědně, že žádné vylučování nebylo. Jestli se myslí rozkol ODS v rámci sarajevského atentátu na konci roku 1997, to byl jiný fenomén. Tam se jedna skupina uraženě rozhodla z ODS odejít, ale rozhodně je nikdo nevylučoval,“ říká exprezident. Kdyby k vyloučení jeho syna došlo o pár týdnů dříve, tak by prý založil novou politickou stranu a s bývalou partají se utkal ve volbách.
Berete si osobně, co se děje vašemu synovi, poslanci Václavu Klausovi mladšímu?
Je to můj syn a odehrává se to ve straně, kterou jsem založil. Když říká, že se zakládala u nás v kuchyni, tak má víceméně pravdu. Ale myslím, že umím přísně oddělit osobní věci od politických. Pro mě to, co se odehrálo, je politický fenomén a já ho tak hodnotím.
Znamená to, že kdyby se něco podobného stalo komukoliv jinému v ODS, tak byste se jej zastal stejně tak hlasitě?
V principu ano, i když „komukoliv jinému“ je strašně nejasný pojem. Kdyby někdo vylučoval paní Němcovou (Miroslavu, pozn. red.), tak bych asi proti tomu nevystupoval. Že to má osobní složku, ta má kritika, to je samozřejmě jasné. I v televizi jsem jasně řekl, že v ODS se za mě nevylučovalo a názory tam vždycky byly nejrůznější.
Exposlanec František Laudát nyní napsal, že máte krátkou paměť. Vy osobně jste prý nevylučoval, ale v ODS se rušily celé oblastní a místní organizace.
Nemám tak geniální paměť jako pan Laudát, který byl zvláštní osůbkou ODS. Nevybavuji si, že by se rušily organizace nebo oblasti. To si myslím, že vzniklo až dlouho po mně.
Byly však masové odchody lidí, kteří s vámi nesouhlasili. Vypadaly jako dobrovolné, ale…
Prohlašuji zodpovědně, že žádné vylučování nebylo. Jestli se myslí rozkol ODS v rámci sarajevského atentátu na konci roku 1997, to byl jiný fenomén. Tam se jedna skupina uraženě rozhodla z ODS odejít, ale rozhodně je nikdo nevylučoval.
Jak si myslíte, že kauza „atentát na Klause mladšího“ ODS ovlivní do eurovoleb?
Je mnoho lidí, mně docela blízkých kamarádů, kteří už řadu let říkají „i kvůli tobě od nepaměti volím ODS, i když stále s větším sebezapřením. Ale teď už teda nebudu“. Já myslím, že toto je nový fenomén, který ta kauza přinesla.
Pro televizi jste nedávno uvedl, že doufáte, že před evropskými volbami přijde subjekt, jehož názorům byste rozuměl. To vzbudilo paniku, že zakládáte stranu…
Já myslím, že to vyloučení syna mělo přijít tak o dva až tři týdny dřív. Kdyby přišlo, tak bych stihl buď sám, nebo spolu s ním nějaký takový subjekt založit (termín pro podání kandidátních listin hnutí či stran je dnes, pozn. red.). Ale za dva tři dny se to stihnout nedalo.
Vy, euroskeptik, jste byl tak rozhněvaný, že byste se účastnil eurovoleb?
Ano.
Ale tak budou i další volby, ještě můžete.
Vždyť ano, taky není konec světa.
Takže to nepřímo potvrzujete, že se nějak vložíte do politiky?
Ne. Nepřímo to nevylučuju.
Je nějaký recept, něco, co byste té své bývalé straně poradil?
Otázka je, jestli je ta dnešní ODS změnitelná, anebo ne. Člověku se taky pořád nechce vyzývat k revoluci. Někdo si pořád myslí, že by mohlo dojít k samovývoji uvnitř té strany, ale mně se zdá, že skoro ne.
Takže žádné rady?
Já myslím, že oni by mě ani neposlouchali.
