Elektřina je nejdražší od roku 2022. Evropa staví větrníky, Česko je v referendech odmítá
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Velkoobchodní ceny elektřiny v Evropě rostou, mimo jiné kvůli dražšímu plynu a napětí na Blízkém východě.
Rozvoj obnovitelných zdrojů podle Evropské agentury pro životní prostředí tlumí cenové výkyvy a snižuje náklady na elektřinu.
Zatímco Evropa výstavbu větrníků zrychluje, v Česku narážejí na odpor. V říjnových referendech je odmítlo 20 z 21 obcí, upozorňuje Svaz moderní energetiky.
Elektřina na českém denním trhu v říjnu výrazně zdražila. Svaz moderní energetiky ve své tiskové zprávě uvádí průměrnou cenu kolem 4020 korun za megawatthodinu, což by znamenalo téměř desetiprocentní nárůst proti září a nejvyšší měsíční hodnotu od konce energetické krize v roce 2022. Jde o cenu na velkoobchodním spotovém trhu, nikoli o částku, kterou domácnosti a firmy platí ve svých fakturách.
Rostly také ceny elektřiny s dodávkou v příštím roce. Český roční termínovaný kontrakt Cal27 se na konci října obchodoval přibližně za 171 eur za megawatthodinu, tedy téměř o 27 procent dráž než o měsíc dříve. Vývoj ovlivňuje mimo jiné situace na trhu se zemním plynem. Referenční nizozemský kontrakt TTF se 28. října krátce dostal na 100 eur za megawatthodinu. Tak vysoko se jeho cena naposledy pohybovala v prosinci 2022. K růstu přispělo napětí kolem Hormuzského průlivu i nízké zásoby plynu v některých evropských zemích.
Dražší plyn se promítá také do cen elektřiny. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své analýze upozorňuje, že rozvoj obnovitelných zdrojů pomáhá tento vliv omezovat. Podle jejího modelového srovnání by průměrná velkoobchodní cena elektřiny v Evropské unii za prvních 16 týdnů roku 2026 dosáhla přibližně 144 eur za megawatthodinu, pokud by energetický mix zůstal na úrovni roku 2010. Ve skutečnosti činila zhruba 98 eur.
Agentura zároveň odhaduje, že díky rozvoji obnovitelných zdrojů po roce 2010 ušetřila Evropská unie v tomto období přibližně 29 miliard eur na velkoobchodních nákladech za elektřinu. Jde o modelový odhad pro celý trh, nikoli o přímo vyčíslenou úsporu na účtech domácností a firem.
Podobný přínos obnovitelných zdrojů ukazuje také analýza Mezinárodní energetické agentury, podle níž nové větrné a solární elektrárny ušetřily evropským spotřebitelům v letech 2021 až 2023 přibližně 100 miliard eur.
„Evropa ukazuje, že rychlejší výstavba větrných elektráren je možná. Obnovitelné zdroje zároveň zvyšují odolnost energetiky vůči výkyvům cen plynu,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Podle něj by domácí větrné a solární elektrárny pomohly snížit závislost Česka na dovozu plynu a přispěly k dostupnější elektřině pro tuzemské firmy.
Firmy si ceny elektřiny zajišťují na roky dopředu
Jednou z cest, jak se podniky mohou chránit před výkyvy na energetických trzích, jsou dlouhodobé smlouvy na odběr elektřiny z obnovitelných zdrojů, takzvané PPA kontrakty. Jejich orientační ceny se v Evropě pohybují zhruba mezi 60 a 85 eury za megawatthodinu. Rozpětí vychází z údajů cenové platformy LevelTen Energy a odráží aktuální situaci na trhu. Firmám tyto smlouvy umožňují zajistit si dodávky na delší období a omezit nejistotu spojenou s budoucím vývojem cen.
Příkladem je solární park Stella společnosti Enery v Dyníně o výkonu 36,7 megawattu v špičce. V říjnu zahájil provoz a jeho produkci bude na základě dlouhodobé smlouvy odebírat společnost Benteler. Desetiletou dohodu uzavřely také ORLEN Unipetrol a ČEZ ESCO. Týká se celé roční produkce nové solární elektrárny o výkonu 9,65 megawattu v Růžodolu u Litvínova, která má vyrábět přibližně deset gigawatthodin elektřiny ročně.
České podniky se přitom poohlížejí i po zdrojích v zahraničí. T-Mobile Czech Republic si už v roce 2024 zajistil odběr 50 gigawatthodin elektřiny ročně na dobu 12 let z rumunského větrného parku VIFOR. Jeho první část o výkonu 192 megawattů zahájila provoz 2. října. Celý projekt má v roce 2027 dosáhnout výkonu 461 megawattů, což je více než celková instalovaná kapacita větrných elektráren v Česku, která se pohybuje kolem 380 megawattů. Projekt má uzavřeno šest dlouhodobých smluv s firemními odběrateli v souhrnném objemu přes 350 gigawatthodin ročně.
„Dlouhodobý kontrakt na elektřinu není jen otázkou zeleného reportingu. Firmám pomáhá zajistit část nákladů a snižuje jejich vystavení výkyvům globálních cen energií,“ konstatuje Sedlák.
Polsko staví, Maďarsko chystá gigawatty
Evropská výstavba větrných elektráren zrychluje. V prvním pololetí přibylo na kontinentu 8,8 gigawattu nového výkonu, meziročně o 30 procent více. Za celý rok se očekává rekordní přírůstek kolem 24 gigawattů. Výrazně aktivnější než Česko jsou také některé sousední země. Polsko za prvních šest měsíců roku instalovalo 456 megawattů větrných elektráren, tedy více, než kolik činí celková kapacita českých větrných zdrojů.
Další rozvoj plánuje Maďarsko, které chce do roku 2030 dosáhnout výkonu větrných elektráren čtyři gigawatty. V první aukci, do níž bylo možné podávat žádosti do 30. října, nabídlo 702 megavoltampérů kapacity pro připojení do sítě v devíti lokalitách. Podmínkou účasti je závazek nabídnout vládou určenému energetickému společenství kupní právo až na 25 procent podílu v projektové společnosti. Další body mohou projekty získat za finanční příspěvky obcím. Ty mohou mít podobu jednorázové platby ve výši 10 až 50 tisíc eur za instalovaný megawatt nebo pravidelného příspěvku dva až tři eura za vyrobenou megawatthodinu.
„Ještě nedávno Maďarsko výstavbu větrných elektráren prakticky blokovalo, nyní plánuje gigawatty nového výkonu a hledá způsoby, jak z projektů zajistit přínosy pro obce. Rozvíjí také bateriová úložiště a chce snížit závislost na Rusku,“ upozorňuje Sedlák.
V českých referendech větrníky neprošly
V Česku se rozvoj větrné energetiky potýká s odporem části obyvatel. V místních referendech, která se konala souběžně s komunálními volbami 9. a 10. října, hlasovali lidé o výstavbě větrných elektráren ve 21 obcích. Ve 20 z nich ji odmítli. Jedinou výjimkou byl Dětřichov na Svitavsku, kde voliči podpořili další spolupráci obce se společností ČEZ na přípravě větrného parku. Vyplývá to z analýzy Kateřiny Mahdalové a Michala Škopa, kteří výsledky ověřovali podle zápisů místních komisí a údajů ministerstva vnitra.
Postoje obyvatel se přitom mohou lišit podle toho, zda už mají s větrnými elektrárnami v okolí zkušenost. Analýza Ústavu geoniky Akademie věd ČR, která hodnotila 71 referend z let 2006 až 2025, ukazuje, že v obcích se zkušeností s větrnými elektrárnami dosahovala průměrná podpora další výstavby 67 procent. V obcích bez takové zkušenosti to bylo 20 procent. Samotná čísla ovšem neprokazují, že právě zkušenost s provozem elektráren vede k vyšší podpoře jejich další výstavby.
„Místní referenda často rozhodují o tom, jak se debata o větrných elektrárnách v obcích vyvine. Je proto důležité, aby z projektů měly konkrétní přínosy také místní komunity a aby se zároveň zrychlilo povolování. České průmyslové podniky potřebují podmínky, které jim umožní zajišťovat si elektřinu přímo,“ uzavírá Sedlák.
