Spojené státy uvalily nové sankce na stovky osob a subjektů v souvislosti s Ruskem. Sankce se vztahují i na více než desítku firem se sídlem v Číně a v Hongkongu, informovala agentura Reuters s odkazem na údaje z webu amerického ministerstva financí. Sankce jsou namířeny například proti společnostem spojeným s ruským projektem na těžbu zemního plynu a výrobu zkapalněného zemního plynu LNG 2 v Arktidě. Uvaleny byly také na ruskou leteckou společnost Pobeda, což je nízkonákladová divize Aeroflotu.
Sledujte online zpravodajství.
Důležité události posledního dne:
- Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je ochoten diskutovat o použití francouzských jaderných hlavic jako součásti evropské obrany proti hrozbám z Ruska. „Jsem pro otevření této debaty, která musí zahrnovat protiraketovou obranu, odpalování zbraní dlouhého doletu, jaderné zbraně pro ty, kteří je mají, nebo kteří mají na své půdě americké jaderné zbraně,“ řekl Macron v rozhovoru.
- Rusko ohlásilo dobytí vesnice Semenivka, která se nachází nedaleko města Avdijivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že jeho jednotky obsadily výhodnější pozice na některých místech frontové linie.
- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině bránící se už třetím rokem ruské ozbrojené agresi. Zelenskyj na tiskové konferenci se šéfem NATO zdůraznil, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice.
Výcvik ukrajinských vojáků na letouny F-16 v Dánsku
Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje?
Více: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Pavel: Evropa by se měla připravovat na možnost Trumpova znovuzvolení
Evropa by se měla připravovat na možnost, že prezidentské volby ve Spojených státech vyhraje bývalá hlava státu Donald Trump, i v souvislosti s pokračováním pomoci Ukrajině napadené Ruskem. V dnešním rozhovoru to Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl prezident Petr Pavel.
Trump, který stejně jako současný americký prezident Joe Biden usiluje o znovuzvolení v letošních volbách, tvrdí, že by se za jeho vlády nestaly teroristický útok na Izrael ze strany palestinského hnutí Hamás ani válka na Ukrajině. Uvedl také, že by byl schopen ruskou invazi ukončit ve velmi krátké době, aniž byl konkrétnější.
Ruská vojska dobyla ukrajinskou vesničku, tvrdí Moskva. Kyjev to popřel
Ruské jednotky dobyly obec Tabajivka u Kupjanska v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle tiskových agentur. Tvrdilo současně, že ruské síly v téže oblasti odrazily tři protiútoky ukrajinských sil během uplynulých 24 hodin. Ještě v době, kdy se první zprávy o dílčím úspěchu ruských vojsk objevily na sociálních sítích, ukrajinská armáda podle serveru BBC News zprávy o dobytí vsi popřela.
„To, že se nepřítel teď chvástá Tabajivkou, neodpovídá skutečnosti. Bojuje se tam, a žádné Tabajivky se nepřítel nezmocnil. Postup v tomto směru (Rusů) je minimální, a to je vše, na co se okupanti zmohli. Pro nás je hlavní uchovat životy vojáků,“ uvedl mluvčí ukrajinských pozemních sil Volodymyr Fiťo. Upozornil současně, že ukrajinská taktika připouští, aby se obránci případně stáhli do výhodnějších pozic, odkud podniknou protiútok.
Skupina ICT ruského podnikatele prodala podíl v Polymetalu konsorciu z Ománu
Investiční skupina ICT Holding ruského podnikatele Alexandra Nesise prodala svůj podíl 23,9 procenta v producentovi zlata a stříbra Polymetal International konsorciu investorů vedenému ománskou vládou. Společnost Polymetal International to uvedla v dnešním oznámení. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. Tržní kapitalizace Polymetalu činí zhruba 2,6 miliardy USD (59,5 miliardy Kč).
Polymetal International se snaží prodat svůj majetek v Rusku, na který loni uvalily Spojené státy sankce kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Firmu Polymetal založila v roce 1998 Nesisova skupina ICT. Nyní patří mezi deset největších těžařů zlata na světě a vlastní aktiva v Rusku a v Kazachstánu, uvedla agentura Reuters.
Putin se oficiálně stal kandidátem na ruského prezidenta
Ústřední volební komise v Rusku dnes oficiálně zaregistrovala stávajícího šéfa státu Vladimira Putina jako kandidáta do březnových prezidentských voleb, oznámila dnes ruská média.
„Schváleno jednohlasně,“ ohlásila rozhodnutí komise její předsedkyně Ella Pamfilovová.
Putin je v pořadí čtvrtým zaregistrovaným uchazečem do prezidentských voleb. Komise již dříve zaregistrovala kandidáty nominované parlamentními politickými stranami, a sice Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR), Vladislava Davankova z parlamentní strany Noví lidé a Nikolaje Charitonova za komunisty.
Maďarsko je otevřené použití peněz z rozpočtu EU na pomoc Kyjevu, uvedl poradce
Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit.
Budapešť podle poradce v sobotu poslala do Bruselu nový návrh, „ve kterém upřesnila, že je nyní otevřená použití peněz z unijního rozpočtu na pomoc pro Ukrajinu, a dokonce přistoupit ke společnému zadlužení“. Balázs Orbán ovšem dodal, že se tak stane za podmínky, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají „Budapešti možnost později změnit názor“.
Obrana sestřelila všechny ruské drony útočící na Ukrajinu, tvrdí Kyjev
Ukrajinská protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila všech osm dronů šáhed íránské konstrukce, kterými Rusko útočilo na ukrajinské regiony, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Rusové v noci také vypustili na Doněckou oblast na východě země čtyři rakety, jednu Iskander-M a tři původně protiletecké rakety S-300, přizpůsobené k útokům proti pozemním cílům. O případných škodách způsobených těmito raketami se velení letectva nezmínilo, upozornila ruská redakce BBC či server Meduza.
Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo sestřelení bezpilotního letounu nad Brjanskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou.
Rusko druhý den po sobě útočilo na Poltavskou oblast, uvedl ukrajinský činitel
Rusko druhý den po sobě provedlo úder na Poltavskou oblast a podle předběžných informací opět zasáhlo průmyslové zařízení v Kremenčukském okrese, uvedl dnes vpodvečer šéf vojenské správy regionu Filip Pronin na platformě Telegram.
„Naštěstí nejsou žádné oběti,“ napsal Pronin v dalším příspěvku na sociální síti. Více podrobností nesdělil.
Ukrajinské letectvo v podvečer informovalo o ruském vzdušném úderu na Ukrajinu, letecký poplach úřady podle ruskojazyčného webu stanice BBC vyhlásily na většině ukrajinského území. V Kremenčukském okrese podle serveru Ukrajinska pravda zněly exploze.
Ukrajinská tajná služba SBU informuje o odhalení korupce při nákupu munice
Zaměstnanci ukrajinské zbrojní firmy společně s úředníky tamního ministerstva obrany zpronevěřili téměř 1,5 miliardy hřiven (takřka 910 milionů korun) určených na nákup 100 tisíc minometných granátů, uvedla Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) na svém webu. Tajná služba vyšetřuje pět lidí a píše, že peníze byly zabaveny a budou vráceny do státního rozpočtu. Oznámení o podvodu při nákupu zbraní, který potvrdil resort obrany, bude v zemi bránící se téměř dva roky ruské invazi, rezonovat, podotkla agentura Reuters.
Podle vyšetřování uzavřeli úředníci v srpnu 2022 smlouvu o nákupu dělostřeleckých nábojů s firmou Lvivskyj arsenal, píše SBU. Ministerstvo obrany poté podle ní převedlo celou částku za nákup na účty společnosti. Po obdržení platby zaměstnanci společnosti údajně převedli část financí na firmu registrovanou v zahraničí, která měla dodat munici na Ukrajinu.
Maďarská strana Naše vlast má zálusk na ukrajinskou oblast s etnickými Maďary
Maďarská krajně pravicová strana Naše vlast by vznesla nárok na západní region Ukrajiny, kde žije asi 150 tisíc etnických Maďarů, pokud Ukrajina prohraje válku a přijde o státnost. Na konferenci to v sobotu prohlásil předseda strany László Toroczkai, informovala dnes agentura Reuters. Maďarský premiér Viktor Orbán v prosincovém rozhovoru s veřejnoprávním rozhlasem vyjádřil podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny.
Naše vlast má v maďarském parlamentu čítajícím 199 poslanců šest zákonodárců. Konference, kde Toroczkai hovořil, se zúčastnili zástupci německé krajně pravicové strany Alternativy pro Německo (AfD) a stejně orientovaného nizozemského Fóra pro demokracii (FvD).
Rusko v noci na Ukrajinu vyslalo osm dronů šáhed a několik raket
Rusko v noci zaútočilo na cíle na Ukrajině osmi drony šáhed íránského původu, třemi raketami S-300 a dvěma raketami Iskander, uvedly dnes ráno podle serveru Ukrajinska pravda vzdušné síly země, které se už skoro dva roky brání ozbrojené ruské agresi. Polovinu z přilétajících šáhedů se podle nich podařilo zničit.
Ruské síly se podle Kyjeva tímto způsobem snažily zasáhnout civilní objekty a důležitá infrastrukturní zařízení v Poltavské, Doněcké, Záporožské a Dněpropetrovské oblasti, raketové údery se podle předběžných informací obešly bez zranění. Drony šáhed přitom mířily převážně na cíle v blízkosti frontové linie.
Nová německá levicová strana vyzývá k jednání s Ruskem a zrušení sankcí
Nová německá levicová strana Spojenectví Sahry Wagenknechtová (BSW) dnes vyzvala na svém prvním sjezdu v Berlíně k jednání s Ruskem a zrušení hospodářských sankcí uvalených po začátku války na Ukrajině. Píše to agentura AFP. Strana, kterou agentury označují za populistickou, tak razí opačnou politiku, než současná německá vláda, která patří k největším dodavatelům zbraní Ukrajině. V domácí politice by pak strana chtěla navýšit výdaje na zdravotnictví a důchody a naopak zredukovat ekologické programy.
"Tato válka musí skončit velmi rychle skrze jednání," řekla zakladatelka a hlavní tvář strany Sahra Wagenknechtová. Podle ní je nutné zastavit závody ve zbrojení. "Dodáváme zbraně Ukrajině pro vítězství, kterému nevěří ani ukrajinští generálové," řekla politička, která novou stranu založila po odchodu z postkomunistické Levice. Podle nové strany by Německo mělo zrušit sankce uvalené na Rusko po začátku invaze na Ukrajině a vrátit se k nákupům ruského plynu a ropy.
Wagenknechtová také ostře kritizovala německou vládu, kterou označila za nejhloupější v Evropě. Nové straně se například nelíbí ekologické plány kabinetu Olafa Scholze, například přechod k tepelným čerpadlům, které by zrušila. Straně se ani nelíbí zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory, který by měl vstoupit v platnost v roce 2035, či obchodování s emisními povolenkami, píše agentura DPA. BSW naopak prosazuje rychlejší zvyšování důchodů a výdajů na zdravotnictví. Chce se zaměřit na tradiční levicová témata, na která podle ní ostatní strany zapomněly. "Nejsme Levice 2.0," uvedla Wagenknechtová.
BSW podle analytiků míří na voliče, kteří zvažují volbu krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Nová stran má silné zázemí na východě Německa, kde AfD dosahuje nadprůměrných výsledků. Obě strany mají v některých bodech podobné programy. Představitelé BSW však paralely s AfD odmítají s tím, že pravicová strana hájí zájmy bohatých lidí.
BSW ve velké míře tvoří lidé, kteří odešli z postkomunistické Levice, za kterou byla Wagenknechtová poslankyní a europoslankyní. Prvním testem popularity strany budou volby do Evropského parlamentu na začátku
Ruská diverzní skupina zabila v Sumské oblasti dva civilisty, uvedla Ukrajina
Ruská průzkumná a sabotážní skupina pronikla dnes ráno do ukrajinské Sumské oblasti a zastřelila dva civilisty. S odvoláním na ukrajinské úřady to napsal server RBK-Ukrajina a také agentura AFP. Útok se podle nich odehrál v pětikilometrovém pásmu u hranic s Ruskem a činitelé znovu vyzvali obyvatele příhraničí, aby se evakuovali.
"Nepřátelská průzkumná a sabotážní skupina dnes ráno brutálně a cynicky zastřelila bratra a sestru z Chotinské hromady," uvedla na platformě Telegram vojenská správa Sumské oblasti, podle níž dvojice žila v obci Andrijivka. Ta se nachází asi čtyři kilometry od hranic s ruskou Kurskou oblastí. Hromada je ukrajinské označení pro správní jednotky zahrnující například město a přilehlé vesnice.
Ukrajinská generální prokuratura později uvedla, že ruští "okupanti" ostřelovali vůz s civilisty jedoucí po silnici mezi dvěma vesnicemi. "Zemřel čtyřiapadesátiletý muž, který řídil, a jeho osmašedesátiletá sestra," uvedla prokuratura na Telegramu, kde zveřejnila snímek osobního auta s rozbitými okny. O sabotážní skupině se tento úřad ve své zprávě výslovně nezmiňuje, používá termín "okupanti". Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.
Ačkoli k tomuto typu přeshraničních partyzánských útoků dochází zřídka, čas od času jsou hlášeny, podotkla agentura AFP a připomněla, že také ruské úřady v minulosti obvinily ukrajinské sabotážní skupiny z proniknutí do obcí na své straně hranice.
The Telegraph: USA kvůli ruské hrozbě rozmístí v Británii jaderné zbraně
Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
Jaderné hlavice, které jsou třikrát silnější než bomba shozená na Hirošimu, budou podle listu dodány na základnu britského letectva Lakenheath v hrabství Suffolk na východě Anglie. The Telegraph se v této souvislosti odvolává na smlouvy Pentagonu.
"Nezveřejněné dokumenty v databázi veřejných zakázek amerického ministerstva obrany odhalují plány na 'jadernou misi', která se 'v nejbližší době' uskuteční na základně britského Královského letectva (RAF) Lakenheath," píše The Telegraph. Konkrétně by se mělo jednat o taktické jaderné pumy B61-12, které lze zavěsit na stíhací letouny.
Rozmístění zbraní se podle listu uskuteční v rámci programu NATO na "rozvoj a modernizaci jaderných základen" v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit s tím, že v souladu s "dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO nepotvrzuje ani nevyvrací přítomnost jaderných zbraní na daném místě".
Scholz v únoru vyrazí za Bidenem jednat o další pomoci pro Ukrajinu
Německý kancléř Olaf Scholz vyrazí v první polovině února do Washingtonu, kde bude s prezidentem Joem Bidenem jednat o další vojenské a finanční podpoře Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Země čelící již téměř dva roky ruské agresi žádá USA i Evropskou unii o další zbraně i peníze, jejichž osud při probíhajících jednáních zatím nejistý.
Američtí republikáni v Kongresu blokují balík zhruba 60 miliard dolarů (skoro 1,4 bilionu Kč) na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny. Jejich uvolnění podmiňují schválením přísnějších imigračních pravidel, o němž v současnosti s Bidenovými demokraty vyjednávají.
Ruští vyšetřovatelé podle Kommersantu zveřejnili záběry, na nichž ukrajinští váleční zajatci nastupují do letadla Il-76, sestřeleného u Belgorodu.
