Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na dnešní tiskové konferenci.
„Bude to národní sankční mechanismus proti osobám, které porušují lidská práva, dopouští se teroristických aktů. Zákon bude zahrnovat i kybernetické zločiny a po ruské agresi jsme do něj zahrnuli i akt státní agrese,“ vysvětlil Lipavský. Pokud bude zákon schválen, bude možné rozhodnutím vlády zmrazovat některé další majetky a Česko v tomto nebude závislé pouze na sankcích přijatých Evropskou unií.
Na dotaz, zda by mohl zákon zahrnovat nejen zmrazení, ale i konfiskaci majetku za účelem válečných náhrad Ukrajině, odpověděl, že se mechanismem aktuálně zabývá ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty).
„Sankční zákony tak, jak jsou standardně koncipovány, majetek zmrazí z nějakých konkrétních důvodů. Druhá sankce je omezení vstupu do země, neudělení víza například konkrétním osobám nebo entitám,“ uvedl Lipavský. Zmínil ale příklad Kanady, v níž zařazení na sankční seznam vedlo k tomu, že majetky mohou být po určité právní proceduře konfiskovány za účelem válečných náhrad.
Kde se válčí na Ukrajině?
Lipavského pozvání do České republiky přijal Bill Browder, kterého šéf české diplomacie nazval duchovním otcem Magnitského zákona. Britsko-amerického finančníka v červenci 2013 moskevský soud v nepřítomnosti odsoudil na devět let za daňové úniky, Browder ale tvrdil, že se stal obětí korupčního spiknutí.
Browder si předtím z Londýna najal ruského právníka Sergeje Magnitského. Ten podvod zjistil a obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací. Krátce poté byl zatčen za údajné daňové úniky a v roce 2009 za nevyjasněných okolností zemřel v moskevské vazební věznici.
Browder následně vedl kampaň namířenou proti těm, kteří se na Magnitského smrti podíleli. Nakonec docílil toho, že americký Kongres za tehdejšího prezidenta Baracka Obamy schválil zákon, který zakazuje vstup do země těm ruským představitelům, kteří jsou podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se nějakým způsobem podílet na právníkově smrti.
Svou verzi amerického Magnitského zákona přijala EU, Británie nebo Kanada V prosinci 2012 podepsal tehdejší americký prezident Barack Obama tzv. Magnitského zákon, který zakázal vstup do země a nařídil zmrazení účtů lidem, kteří byli podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na smrti auditora a právníka Sergeje Magnitského. Ten byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací. Po roce zemřel ve vyšetřovací vazbě. Podle úřední verze mu selhalo srdce, podle ochránců lidských práv jej ubili dozorci. V roce 2018 pak ruská generální prokuratura tvrdila, že dodatečná analýza prokázala, že Magnitskij byl otráven. Rusko na zákon reagovalo podobným zákonem s protiamerickými sankcemi, který ruský prezident Vladimir Putin podepsal v prosinci 2012. Nová právní úprava postihuje cizince, kteří poškozují práva Rusů pobývajících v zahraničí nebo se podílejí na porušování jejich práv, a zamezuje vydávání ruských sirotků k adopci do Spojených států. Zákon zároveň zakazuje neziskovým organizacím, které se zabývají politickými otázkami a jsou financovány z USA, vyvíjet činnost v Rusku. Osoby s americkým občanstvím nesmějí navíc v Rusku žádné politicky orientované nevládní organizace řídit. Nejkontroverznější částí zákona je otázka adopcí ruských dětí, která vyvolala širokou debatu a kritiku v Rusku i zahraničí. Ruští poslanci zdůvodňovali přijetí zákona několika případy, kdy ruské děti adoptované Američany byly ve Spojených státech vystaveny špatnému zacházení. Nový právní akt je nazýván také "zákonem Dimy Jakovleva" podle chlapce, který zemřel na přehřátí poté, co ho americký adoptivní otec nechal v uzavřeném autě. EU zavedla v roce 2020 nový sankční režim, díky němuž může rychle postihovat porušování práv po celém světě. Předlohou pro nový unijní systém se stal americký Magnitského zákon. Brusel tehdy zdůraznil, že sankční režim nemíří pouze na ruské činitele a hodlá jej používat i vůči dalším zemím. Evropský blok musel do té doby složitě schvalovat zvláštní sankční rámec pro každou zemi, v níž shledá nějaké porušení lidských práv. Svou verzi Magnitského zákona přijala také v listopadu 2017 Kanada. Moskva v reakci na opatření Ottawy prakticky ihned schválila seznam kanadských činitelů, kterým zakazuje vstup na ruské území. V červenci 2020 přijala obdobný zákon také Británie. Většina lidí z britského sankčního seznamu má spojitost se smrtí Magnitského a saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Mezi sankcionovanými jsou ale také občané Barmy a Severní Koreje. Rusko reagovalo vlastním sankčním seznamem. Svou verzi Magnitského zákona přijala také Litva, Lotyšsko, Estonsko, Kosovo a Austrálie. |
