Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová dnes podepsala žádost své země o vstup do Severoatlantické aliance. Dokument má být předán spolu s obdobnou finskou žádostí do ústředí NATO v Bruselu tento týden. Informoval o tom web The Local.
Lindeová označila podpis žádosti za významný, osudový okamžik. „Udělali jsme to, co je podle mého názoru pro Švédsko nejlepší,“ prohlásila ministryně před fotografy ve své kanceláři.
Kdy švédský velvyslanec při Severoatlantické alianci Axel Wernhoff dokument doručí šéfovi NATO Jensi Stoltenbergovi, zatím nebylo upřesněno.
Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců svůj postoj přehodnotilo. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.
NATO - jak funguje a pomáhá?
Finský prezident Sauli Niinistö je dnes na státní návštěvě Švédska, kde by měl v parlamentu přednést projev a poté se sejít se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou. Podle agentury AP se očekává, že finští poslanci dnes schválí rozhodnutí vedoucích představitelů země o začlenění do NATO.
Rusko před následky rozšiřování aliance opakovaně varovalo. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí řekl, že Moskva by vstup Švédska a Finska do NATO nevnímala jako bezprostřední hrozbu, Rusko by ale muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu. Stockholm opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu aliance.
Překážkou pro vstup obou severských zemí do NATO může být Turecko, které má jako člen aliance právo veta. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Švédsko a Finsko drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.
