Ministerstvo financí v současnosti odhaduje celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny na zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V této souvislosti poznamenal, že Česko chce o pomoci jednat s Evropskou komisí. Dosavadní pomoc z EU podle něj stačit nebude.
Více než měsíc po zahájení ruského útoku na Ukrajinu odešlo ze země kvůli válce 4,2 milionu Ukrajinců, z toho více než 2,5 milionu našlo útočiště v Polsku. Mezi další velmi vytížené země patří vedle jiných zemí regionu také Česko. To aktuálně udělilo přes 270 tisíc víz. ČR je přitom podle Stanjury pro uprchlíky z Ukrajiny spíše cílovou než tranzitní zemí. Aktuální odhady podle ministra počítají s 325 tisíci uprchlíky z Ukrajiny.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli uvedl, že jeho úřad dosud stálo zvládání migrace z Ukrajiny deset miliard korun. Zároveň odhadnul, že ministerstvo vnitra za řešení migrační otázky zaplatí asi 20 až 30 miliard korun. Na pomoc uprchlíkům vláda podle Stanjury využije mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu i rezervy jednotlivých ministerstev.
Jurečka o migrační krizi: Čím déle tu Ukrajinci budou, tím více budou chtít zůstat
Evropská komise navrhla, že nejzasaženější členské státy, mezi něž patří i Česko, budou moci využít až desítku miliard eur z fondu REACT EU původně určeného na oživení evropských regionů po pandemii covidu-19. Generální ředitel pro zaměstnanost Evropské komise Joost Korte při návštěvě Česka uvedl, že by Česko mohlo použít na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i nevyužité peníze z operačních evropských programů. Návrh počítá se 40 eury (974 korun) týdně na jednoho uprchlíka po dobu tří měsíců.
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině Stanjura dnes uvedl, že bude potřeba urychlit nárůst výdajů na obranu tak, aby Česko dvou procent HDP dosáhlo dříve než v roce 2025. „Letos by mohlo jít až 14 miliard korun navíc do rozpočtu obrany,“ uvedl Stanjura. Vláda již ve středu schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun.
Ministerstvo obrany po středečním jednání vlády informovalo, že ještě letos chce zahájit akviziční proces u projektů za 14,58 miliardy korun. Konkrétně jde třeba o nákup balistických prostředků, munice, posílení pozemní přepravy nebo o ruční palné zbraně.
V následujících dvou letech chce resort urychlit nákupy za 33,77 miliardy korun. Jde například o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a Titus, pořízení ženijních prostředků, lehkých útočných vozidel, taktického satelitního systému či komunikačních a informačních prostředků.
