Nuda je naprosto adekvátní a dokonce zlatem vážený pocit, pokud jde o investice. Nudit se a rozumně vydělávat dává ekonomicky dlouhodobě lepší výsledky než vzrušené sázky doprovázené emotivními rozhodnutími svou podstatou nedaleko od loterie. Symbolem nudy v tomto prostředí mohou být dluhopisy. Ne snad ty korporátní, kde si zejména tuzemští a popravdě neprozíraví investoři zažili a zažívají v celé řadě kauz své osobní finanční peklo.
Řeč je o státních dluhopisech, které i přes svou fakticky nulovou rizikovost těží ze stále ještě relativně vysokých úrokových sazeb hasících v Česku i ve světě inflaci. Státní bondy představují přesně ten druh investorské nudy, která je ve výsledku výnosově sexy. Zamknout si totiž peníze na léta dopředu za čtyři až pět procent, které kupříkladu nabízí dluhopisy české vlády, není sice vyloženě na úrovni naražení zlatého dolu, jako solidní portfoliová kotva ale není od věci. A co více, solidní výnosy nabízí i bondy nejvyspělejších zemí světa. Americké výnosy jsou třeba jen o několik málo desetinek procenta nižší než ty české. Zažít nudu prostě nevadí. Ale pozor, sazby nebudou vysoko věčně, v Česku mohou začít klesat ještě letos.
