ANALÝZA: Pavel ztratil část voličů z prvního kola, Babiš získával nové hlavně u SPD
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
Prezidentské volby skončily přesvědčivým vítězstvím Petra Pavla. Ten ovládl jak nejmenší obce v Česku, tak velká města. Z analýz přesto vyplývá, že Pavel přišel o poměrně významnou část svých voličů z prvního kola. A to dokonce o obdobný počet, o jaký přišel před pěti lety Jiří Drahoš. Andreji Babišovi se ale nepodařilo významněji oslovit voliče hnutí ANO, kteří ho v prvním kole nepodpořili. Nové hlasy tak získával především od voličů SPD a z řad nevoličů.
Petr Pavel zvítězil v prezidentských volbách se ziskem 58,32 procenta hlasů, když svého protikandidáta Andreje Babiše porazil o téměř milion hlasů. Ten oslovil pouze 41,62 procenta voličů.
Aby byl kandidát úspěšný ve druhém kole prezidentských voleb, musí především získat podporu od voličů neúspěšných kandidátů z prvního kola. Zároveň si ale musí udržet i své vlastní voliče, případně mobilizovat voliče nové.
Z podrobné analýzy volebních výsledků nicméně vyplývá, že i přes poměrně velký náskok, s jakým Pavel nakonec zvítězil, nebyl ve všech těchto ukazatelích zcela úspěšný. Nepodařilo se mu totiž udržet všechny své voliče z prvního kola.
Výsledek analýzy shrnuje grafika výše. Čím tmavší modrá, tím větší je podobnost mezi zisky obou kandidátů v prvním či druhém kole. Naopak červená barva značí, že čím více kandidát získal v obcích v kole prvním, tím více tam ztratil v kole následujícím. Čísla označují sílu daného vztahu, čím je číslo vyšší, tím je daný vztah silnější.
Pavel kompenzoval ztráty voliči od Danuše Nerudové a Pavla Fischera. Pomohla mu také vyšší volební účast
Vzhledem k úbytku Pavlových voličů z prvního kola se tak ukazuje, že velmi negativní kampaň, kterou proti němu vedl jeho protikandidát, do jisté míry zafungovala, a Babišovi se tak podařilo část voličů od volby Pavla odradit. Dá se zároveň předpokládat, že obdobným způsobem kampaň působila také na voliče Danuše Nerudové a Pavla Fischera.
Z dat nicméně vyplývá, že velká část voličů těchto kandidátů se nakonec na stranu Pavla přiklonila a jeho ztráty vykompenzovala. Babišovi se tyto voliče přesvědčit nepodařilo a v oblastech, kde byli tito kandidáti přede dvěma týdny úspěšní, naopak ztrácel.
Je zajímavé, že obdobným způsobem přišel o voliče před pěti lety také Jiří Drahoš. Podle analýz mohl tehdy protikandidát Miloše Zemana přijít až o čtvrtinu svých voličů z prvního kola.
Babiš nepřesvědčil zbytek voličů ANO, získal jen voliče SPD a KSČM
Voliče z prvního kola ale neztrácel pouze Pavel, o menší část voličů přišel také Babiš. Jeho voliči z prvního kola byli ale o něco disciplinovanější. Koho se mu ale nepodařilo výrazněji přesvědčit, byla poměrně nezanedbatelná část voličů jeho vlastního hnutí ANO, kteří mu v prvním a nakonec ani ve druhém kole své hlasy neodevzdali. Přišel dokonce i o malou část voličů hnutí ANO z prvního kola.
Jak je patrné na grafice níže, Babiš tak ze sněmovních stran mimo hnutí ANO získával nové hlasy především u voličů SPD, z mimosněmovních stran pak u voličů KSČM.
Pavlovi se naopak podařilo výrazně zmobilizovat voliče koalice Spolu, kteří v prvním kole volili Nerudovou a Fischera. Naopak podpora od voličů koalice PirSTAN zůstala prakticky stejná jako v prvním kole.
Rekordní volební účast pomohla Babišovi zvítězit v chudších regionech, víc z ní ale těžil Pavel
Česko v těchto volbách zároveň zaznamenalo velmi vysokou volební účast, a to nejvyšší od sněmovních voleb v roce 1998. Právě účast ve volbách byla dalším z významných faktorů, který výsledek voleb ovlivnil.
Andreji Babišovi pomohla vyšší volební účast upevnit svou pozici v jediných třech krajích, kde vyhrál, a to v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Právě v okresech, které jsou součástí těchto krajů, se účast mezi prvním a druhým kolem zvýšila nejvíce. A to většinou výrazně více než o tři procentní body.
Volební účast se nicméně zvýšila ve všech regionech Česka a k větším ziskům tak nakonec pomáhala spíše Petru Pavlovi. Z dat vyplývá, že ve volebních místnostech s vyšší volební účastí byl Pavel podstatně úspěšnější. A to ještě výrazněji než v prvním kole.
Ve druhém kole se také potvrdilo několik trendů patrných již z prvního kola volby. Andreji Babišovi se podstatně lépe vedlo v obcích s vyšší mírou nezaměstnanosti, z komplexního datového modelu vyplývá, že s každým zvýšením míry nezaměstnanosti v obci o jedno procento získával předseda hnutí ANO celé jedno procento navíc.
V obcích s nezaměstnaností vyšší než šest procent pak dostal v průměru přes 50 procent hlasů.
Stejně jako u prvního kola se také potvrdilo, že Babiš cílí na starší voliče. S každým zvýšením průměrného věku v obci o jeden rok získával expremiér v průměru půl procenta navíc.
Na druhou stranu u Pavla byla ještě výraznější podpora vysokoškolsky vzdělaných lidí než v prvním kole. S každým procentuálním zvýšením podílu lidí s vysokoškolským titulem v obci rostl Pavlův procentuální zisk hlasů velmi významně. Tento trend ilustruje červená linka v grafice níže. Zelené tečky jsou všechna města a obce v Česku.
Pavel rozbil dělení na města a venkov
Petru Pavlovi se v těchto volbách zároveň podařilo vybudovat velmi širokou podporu napříč všemi velikostmi obcí a měst, což je v Česku poměrně nevídané.
Jak můžeme vidět na grafu níže, ve všech typech obcí získal v průměru nadpoloviční většinu hlasů. Například Jiřímu Drahošovi se to před pěti lety podařilo pouze v několika městech nad sto tisíc obyvatel a v Praze.
VIDEO: Zeman okomentoval zvolení Pavla: Prezidenta výsledek jeho nástupce překvapil
