Podle analytiků může s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem nastat změna postoje Spojených států k Rusku. Odborníci se ale rozcházejí v názoru na to, nakolik to může narušit transatlantické vazby a vztahy v NATO. Nevylučují přitom, že USA pod Trumpem budou chtít hrát menší roli ve světě.
"Je znepokojující fakt, že Donald Trump se vyjadřuje poměrně pozitivně o (ruském prezidentovi) Vladimiru Putinovi, chce s Ruskem spolupracovat. Což by naopak jenom zdůraznilo to, že celá struktura NATO by byla oslabena," řekl ČTK analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. Podle něj je důraz na vztahy s Ruskem mnohem větší riziko než Trumpova hrozba z kampaně, že by USA nepřišly na pomoc zemím, které neplní své závazky v Severoatlantické alianci.
Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů také připomíná, že se Trump v kampani vyjadřoval o Rusku i o Putinovi pozitivně, což by se mohlo přenést i do jeho prezidentství. "Možná bude menší důraz na konfrontaci (s Ruskem)," uvedl. "Nemyslím, že by došlo k nějak dramatickému oslabení transatlantické vazby. Asi lze očekávat, že bude tlačit na ostatní státy, aby se více podílely na společné obraně a aby všechno nenechávaly jenom na Spojených státech," doplnil však.
KDO JSOU DĚTI DONALDA TRUMPA - PODÍVEJTE SE
Podle Boháčka s Trumpem hrozí i posílení tendencí Washingtonu k izolaci před světem. "Narušení spojeneckých závazků ze strany Ameriky může destabilizovat několik regionů a izolacionistická politika by jednoznačně omezila jejich sílu a jejich možnost ovlivňovat dění ve světě," varoval. Kromě oslabení vztahů v NATO podle něj může být vážná i situace ve východní Asii, protože pro Jižní Koreu a Japonsko je spolupráce s USA základním kamenem jejich bezpečnostní politiky.
Boháček také podotkl, že vítězství Trumpa je velké překvapení. "Jenom to dokazuje neschopnost v posledních letech jak v Británii, tak v Kolumbii předpovídat výsledky voleb," přirovnal americké volby k letošním referendům o odchodu Británie z Evropské unie a o mírové dohodě v Kolumbii, která také dopadla jinak, než slibovaly průzkumy. Podle Boháčka je mnohem složitější předpovídat výsledky populistických uskupení, protože jejich příznivci se o účasti ve volbách a o svém hlasu rozhodují emotivně.
Pro Eichlera není překvapením samotný výsledek prezidentských voleb, ale už to, jací kandidáti uspěli. "Nebyli tam zrovna nejsilnější kandidáti. Když si vzpomeneme třeba před osmi letech, kdy byl (současný prezident Barack) Obama a proti němu (senátor John) McCain, tam to bylo o spoustě důležitých myšlenek. A tato kampaň nebyla tolik o velkých myšlenkách," řekl.
