Cameron v lednu slíbil, že pokud bude v parlamentních volbách v roce 2015 znovu zvolen, pokusí se znovu dojednat podmínky britského členství v EU a v roce 2017 vypíše referendum o setrvání své země v unii.
Mezi představiteli konzervativní strany má Brusel mnoho tvrdých odpůrců. Většinou sice souhlasí s evropským jednotným trhem, politiku Evropské unie však považují za byrokratickou a nedemokratickou.
Bývalý ministr financí Nigel Lawson v květnu dokonce prohlásil, že Británie by měla Evropskou unii opustit. Podle něj proto, že Cameronův plán vrátit část pravomocí do Londýna je odsouzen k zániku.
Díky proklamovanému odporu vůči EU by navíc Cameron mohl odliv některých voličů konzervativců, kteří utíkají k antievropské Straně pro nezávislost Spojeného království. Ministerský předseda také méně než dva roky před volbami často zdůrazňuje, že konzervativci jsou jedinou stranou, která slibuje uspořádání referenda o vystoupení z EU v konkrétním termínu.
Labouristé referendum odmítají
Podle opozičních labouristů, kteří nyní vedou ve výzkumech veřejného mínění, není konání referenda v národním zájmu. Koaliční liberálové by všelidové hlasování podpořili jen v případě, že dojde k zásadní změně smluv o EU.
Británie vstoupila do EU v roce 1973 a patří k zemím, které podporují ekonomickou spolupráci v rámci unie. Už méně ale podporují politickou či vojenskou integraci. Londýn se například nepřipojil k schengenskému prostoru pro volný pohyb osob a vymínil si řadu výjimek z unijních smluv.
Jednotná Evropa je zřejmě stále méně populární i mezi britskými voliči. Podle jednoho letošního průzkumu chce z Evropské unie vystoupit 46 procent Britů, podle jiného průzkumu by chtěla třetina voličů uspořádat referendum o EU už nyní. Pro setrvání v Evropské unii by přitom v květnu hlasovalo podle ankety jen 22 procent lidí.
