Čína si stanovila letošní cíl růstu ekonomiky na 6,5 procenta, což je téměž o půl procenta méně než horní hranice loňského předpokladu, uvedl premiér Li Kche-čchiang. Zároveň přislíbil omezení produkce uhlí a oceli a varoval před snahou o obchodní protekcionismus patrnou u některých západních vlád.
Loni si čínské vedení stanovilo růst na úrovni 6,5 až 7 procent, nakonec však HDP vzrostl o 6,7 procenta, což je nejméně za 26 let. Peking se letos chystá provést některé reformy, které by v budoucnu měly přinést lék na rostoucí zadluženost země. Pokouší se stimulovat domácí spotřebu a naopak omezit vládní investice, které vedly k obavám z raketového tempa růstu dluhu.
Li proto uvedl, že země cílí na růst "okolo 6,5 procenta či vyšší, pokud to bude možné". Omezený růst, který přesto zůstává jedním z nejvyšších na světě, podle premiéra souvisí s revizí fungování čínské ekonomik, která se přestává spoléhat výrhadně na vývoz, těžký průmysl a masivní státní investice a začíná více sázet na domácí spotřebu.
V souvislosti s tím hodlá letos Peking omezit výrobu oceli o 50 milionů tun a produkci uhlí o více než 150 milionů tun a pokračovat tak v trendu předchozích let. To přispěje k redukci exportu čínských surovin do západních zemí, který je terčem ostré kritiky amerického prezidenta Donalda Trumpa a některých dalších západních politiků.
Ačkoli čínský premiér Trumpa přímo nezmínil, kritizoval jeho snahu o ochranu před volným obchodem, který Čína hájí. "Deglobalizační trend a protekcionismus jsou na vzestupu," uvedl Li, podle něhož "viditelně posilují faktory, které mohou způsobit nestabilitu a nejistotu".
Letošní zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců není tak ostře sledováno jako to loňské, kdy parlament schvaloval nový pětiletý plán, jenž stanovil hospodářské cíle země na roky 2016 až 2020.
Liova zpráva hovoří rovněž o plánu vytvořit na 11 milionů nových pracovních míst, což o milion překračuje cíl stanovený před rokem.
