Irsko se domnívá, že by mohlo ušetřit nejméně 375 milionů eur (10,4 miliardy korun) na splátkách úroků z dluhu ve výši 22 miliard eur u MMF, když tři čtvrtiny této částky refinancuje na kapitálových trzích. Pomoci k tomu mají právě extrémně nízké úrokové sazby v eurozóně.
Irsko po kolapsu svých největších bank dostalo v roce 2010 od EU a MMF slíbeno celkem 85 miliard eur (2,3 bilionu korun). Po letech úsporných opatření země loni v prosinci mezinárodní záchranný program ukončila a vrátila se na kapitálové trhy.
Náklady na splácení úvěru od MMF jsou ale nyní vyšší než u půjčky od Evropské unie a u půjček na trzích. Půjčka od MMF má úrokovou sazbu skoro pět procent, zatímco náklady na půjčky na finanční trzích jsou nižší než dvě procenta. Dohoda o úvěrové pomoci Irsku však stanovuje, že pokud chce Dublin splatit některý z úvěrů předčasně, musí splatit půjčky všem věřitelům, nikoli jenom jednomu, pokud s tím ostatní nebudou souhlasit.
Čeká se na názor ECB
Irský ministr financí Michael Noonan dnes návrh předložil evropskému komisaři pro hospodářské a měnové záležitosti Jyrkimu Katainenovi. V příštích dnech se má sejít s šéfem Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghim nebo s šéfem skupiny sdružující ministry financí zemí platících eurem Jeroenem Dijsselbloemem. Příští týden jej čekají schůzky s ministry financí osmadvacítky na neformálním setkání v Miláně.
Podle nejmenovaného unijního činitele zapojeného do rozhovorů existují silné náznaky, že strany dospějí k dohodě. „Kolegové shodně uvažují optimisticky,“ řekl novinářům. „Pro irskou vládu to znamená významné úspory,“ dodal. Případná dohoda by prý mohla znamenat precedent pro jiné země.
| Zadlužené země |
|---|
| Letos svůj mezinárodní záchranný program ukončilo Portugalsko. To se po Řecku a Irsku stalo v roce 2011 třetí zemí eurozóny, která kvůli dopadům finanční krize musela požádat o pomoc. |
