Řecko zoufale čeká na výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dobíhajícího záchranného programu, který po prodloužení v únoru končí v červnu. Eurozóna ale odmítá částku, z které chtějí Atény zejména splácet svoje mezinárodní dluhy, vyplatit do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
Podle deníku Kathimerini řecký stát přestal splácet vlastní vnitřní závazky. Na službách dluží dodavatelům už 4,4 miliardy eur, nemluvě o nevrácených přeplatcích daní za poslední čtyři roky. Potíže mají také například čerství žadatelé o důchody a jiné sociální dávky, kteří čekají celé měsíce nebo i roky na vyřízení.
Vutsis zdůraznil, že vláda neustoupí „škrtící strategii věřitelů“, ale ani nemá v plánu žádnou „úvěrovou událost“. Vyjádřil přesvědčení, že „uzrál čas pro rozumnou dohodu“. Podle Vutsise stále existují ve vyjednávání s věřiteli vážné rozpory v několika otázkách.
Přečtěte si rozhovor:
„Tyto problémy se musí vyřešit, musí zavládnout rozum. Tedy aby byla dohoda, která umožní zemi se nadechnout, bude ekonomicky životaschopná a politicky inspirující, a která otevře perspektivu,“ prohlásil Vutsis.
Řecký ministr financí Janis Varufakis v BBC řekl, že Řecko učinilo „obrovské pokroky“ ve snaze dosáhnout dohody s jejími mezinárodními věřiteli na odvrácení bankrotu.
„Nyní je na orgánech EU, aby přispěly svým dílem. Vyšli jsme jim vstříc ve třech čtvrtinách cesty. Potřebují ve směru k nám ujít čtvrtinu cesty,“ řekl ministr.
Varoufakis také prohlásil, že by bylo „katastrofální“, pokud Řecko opustilo eurozónu. Předpověděl, že by to byl „začátek konce tohoto projektu společné měny“.
Schäuble krotil optimismus
Řecký premiér Alexis Tsipras v sobotu řekl, že jeho vláda je v konečné fázi jednání o dohodě s mezinárodními věřiteli, která má Řecku výměnou za reformy poskytnout další finanční pomoc. Dohoda podle něj nebude zahrnovat další snižování penzí a tvrdá úsporná opatření.
Kabinet podle něj učinil kroky k nalezení společného postoje s věřiteli, má však hranice, které jí mandát získaný od voličů, zdravý rozum a potřeba zajištění hospodářského růstu v zemi nedovolují překročit. „Nepodlehneme iracionálním požadavkům týkajícím se DPH, penzí a trhu práce,“ zdůraznil.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v pátek v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že optimismus řecké vlády ohledně dosažení dohody v nejbližších dnech se neopírá o výsledky jednání. Zopakoval rovněž, že nemůže vyloučit platební neschopnost Řecka.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a vedlo k sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
