Válka dvou Romanů ve městě Strnada i Křetínského. Začalo to veterány, pokračuje odhozením motoroly
- V Plzni se rozhořela bitva mezi vlivnými postavami ODS a ANO.
- Zdánlivě obyčejný majetkový spor odkrývá mnohem osobnější konflikt.
- Redakce e15 publikuje předvolební sérii textů o místech, která ovlivní volby.
Oba patří k nejvlivnějším mužům západních Čech, kteří ve VIP lóži fotbalového klubu patřícího jednomu z nejbohatších Čechů a majiteli zbrojařského gigantu CSG Michalu Strnadovi usedají k fotbalovým zápasům několikanásobného českého mistra ligy.
Pravidelně na sebe narážejí nejen na stadionu Viktorie Plzeň, v blízkém kontaktu jsou již řadu let. Nebo lépe řečeno: byli, protože dnes patří k úhlavním soupeřům v zákulisí politického a byznysového dění ve čtvrtém největším městě Česka.
Na jedné straně stojí dlouholetý vysoce postavený funkcionář ODS, manažer v energetice a podnikatel Roman Jurečko, kterého před sedmnácti lety tehdejší premiér a stranický kolega Mirek Topolánek zařadil do sestavy kmotrů, kteří v jeho vidění světa ovládali v dané době ODS v regionech. Na straně druhé stojí exposlanec a primátor Roman Zarzycký, který pro hnutí ANO drží radnici největšího města. Prahu, Brno i Ostravu ovládají politici ODS.
Spor o muzeum veteránů
Střet mezi Jurečkem a Zarzyckým a jeho vládnoucí magistrátní koalicí se odehrává na nečekaném poli – v bývalém trolejbusovém depu, dnes půdě galerie a muzea veteránů zvaného Depo Moto Art. Citlivý střet lze vnímat i strategickou optikou toho, že jde mimo jiné o souboj o vliv na Plzeňsku.
Předvolební série: Jak volby ovlivní byznys a byznys volby
Komunální volby rozhodnou nejen o novém složení obecních zastupitelstev, ale mnohdy také o osudu miliardových projektů. Redakce e15 se před volbami rozhodla prozkoumat dění na několika místech Česka, kde volby zásadně ovlivní místní byznysovou mapu a budoucnost.
Jádro sporu je přitom výrazně prozaičtější. Nadační fond Plzeň sobě, jehož zakladatelem a předsedou správní rady je právě Jurečko, získal před deseti lety od města do výpůjčky prostory v Cukrovarské ulici, postupně je opravil a vybudoval v nich muzeum veteránů a galerii. Při jednání o dalším fungování areálu však město přišlo s novými podmínkami a nájemným dosahujícím téměř tří milionů korun ročně. Jurečko takovou částku označuje za likvidační a tvrdí, že po letech investic do městského majetku čelí postupu, který další fungování muzea ohrožuje.
Magistrát to odmítá: cena podle něj vychází ze znaleckého posudku a problém vidí také v tom, že prostory měla vedle nadačního fondu využívat soukromá společnost Depo Moto Art, personálně propojená s Jurečkem, který je jejím jednatelem a stoprocentním vlastníkem.
Šup sem s miliony
Příběh začal v roce 2016, kdy podle Jurečka získal nadační fond bývalou trolejbusovou halu ve velmi špatném technickém stavu. Po několika výstavách s názvem Skvosty s vůní benzinu vznikl plán na stálé muzeum. Město podle něj pokračování projektu podmínilo mimo jiné kolaudací prostor, opravou více než tisíce metrů čtverečních fasád, demolicí přilehlé budovy a novým oplocením. Jurečko tvrdí, že všechny požadavky splnil.
„Nikdy jsme nečekali, že se nám podaří vytvořit tak výjimečnou kolekci: pragovky od pana Příhody, motocykly od pana Hošťálka a kola od pana Cinka. Dali jsme do muzea roky práce a vlastní peníze. Když jsme pak požádali o prodloužení výpůjčky, tvrdě jsme narazili. Najednou město chtělo další podklady včetně údajů o tom, kolik peněz jsme investovali, a další účetní dokumenty. Vše jsme trpělivě předkládali,“ říká Jurečko.
Zastupitelstvo letos 26. března schválilo návrh nájmu na třináct let, který podle Jurečka znamená téměř tři miliony korun ročně. „Jen navržený nájem by nás stál téměř čtvrt milionu korun měsíčně. K tomu musíme platit energie, údržbu a péči o expozice. Po letech práce a investic, kdy jsme splnili podmínky na 100 procent, tak řešíme, zda muzeum vůbec přežije. Nájem, který nám město vyměřilo, je pro nás likvidační,“ tvrdí podnikatel.
Zvýhodněný nájem?
Zarzycký nabízí jiný výklad. Podle něj nejde o snahu muzeum zlikvidovat, ale o způsob, jakým byl zvýhodněně poskytnutý městský majetek využíván. „Podle dostupných podkladů prostory minimálně po část období nevyužívala a výstavy nepořádala nadace jako taková, ale soukromá s. r. o., kterou s nadací personálně propojuje osoba Romana Jurečka. Tato s. r. o. užívala prostor za zvýhodněných podmínek, které měl čerpat nadační fond. Otazníky panují také v případě stavebních úprav, které pan Jurečko na budově realizoval, ale dostatečně nedoložil,“ říká primátor.
Jurečko personální propojení nezpochybňuje, odmítá ale, že by samo o sobě dokazovalo porušení smlouvy. Soukromá firma podle něj zajišťovala pro fond servisní činnost na základě rámcové smlouvy. „Pokud primátor mluví o nedostatečně doložených stavebních úpravách, měl by konkrétně říct, které práce nebo doklady má na mysli. Provedení stavebních prací a doložení jednotlivých nákladů jsou dvě různé otázky. Stejně tak samotné personální propojení nadačního fondu a servisní společnosti přes mou osobu ještě neprokazuje porušení smlouvy,“ reaguje.
Podle Zarzyckého cenu neurčilo politické vedení města, ale vychází ze znaleckého posudku. Primátor odmítá i Jurečkovu interpretaci toho, proč se případem zabývalo celé zastupitelstvo, přestože o nájmech běžně rozhoduje rada. „Snažili jsme se v tomto být maximálně transparentní a také jsme se chtěli vyvarovat jakýchkoliv obvinění, že věc má politický kontext. Proto s ohledem na to, že pan Jurečko je vlivným členem ODS, o nájmu nerozhodovala rada města, ale právě zastupitelstvo. Proč na posledním zastupitelstvu při projednávání bodu chyběla většina zastupitelů ODS, je otázka na ně, případně pana Jurečka,“ říká Zarzycký.
Jurečko namítá, že znalecký posudek sice může určit obvyklé tržní nájemné, neodpovídá ale na otázku, zda chce město muzeum zachovat a jak hodnotí jeho veřejný přínos. „Nechceme nic jiného než férový přístup města, stejný jako ke každému jinému subjektu, který pracuje v nekomerční sféře – muzeím, kulturním organizacím, nadacím nebo galeriím. Chceme, aby nás město posuzovalo podle stejných pravidel a podle toho, co přinášíme veřejnosti,“ říká. Odmítá také výklad posledního jednání zastupitelstva.
Měli jsme k sobě blízko
Spor o muzeum má ještě jednu rovinu, která celému sporu dává koření. Romanové Jurečko a Zarzycký se znají dlouhé roky, jejich cesty se protínaly v plzeňském sportu, byznysu i v politice a oba dnes nabízejí výrazně odlišný výklad toho, jak blízký jejich vztah vlastně byl.
Jurečko dlouhodobě patří mezi nejvlivnější figury regionální ODS s přímou linkou do Prahy, do centra politického i ekonomického dění, kdy měl velice blízko k exministrům Jiřímu Pospíšilovi či Martinu Baxovi, kteří vzešli z plzeňského politického prostředí. Jurečko působil v celostátní výkonné radě občanských demokratů, v letech 2007 až 2023 byl spojený s vedením Plzeňské teplárenské, kde působil nejdříve jako místopředseda a následně jako předseda představenstva. V teplárně dnes vlastní 65 procent město Plzeň a 35procentní podíl drží EP Infrastructure ze skupiny EPH podnikatele Daniela Křetínského, který je zároveň spolumajitelem Czech News Center, kam patří také e15.
Podle Jurečka se se Zarzyckým poznali v jeho restauraci Ve Vilách, kde měl dnešní primátor svatbu. „Neřekl bych, že jsme byli kamarádi, ale měli jsme k sobě blízko. Potkávali jsme se, chodili na večeře a bavili se o životě i politice,“ říká. Když se Zarzycký vracel z Prahy do Plzně, měl mu Jurečko podle svých slov pomoci zprostředkovat práci v plzeňském hokejovém klubu u bývalého českého reprezentanta Martina Straky. Později spolu mluvili také o rodícím se hnutí ANO. „O politiku se začal zajímat sám. Mluvil jsem s ním o vznikajícím hnutí ANO a předával mu své zkušenosti. Rozhodnutí vstoupit do politiky ale bylo jeho,“ dodává Jurečko.
Zarzycký takovou verzi společné historie odmítá. „Je veřejným tajemstvím, že pan Jurečko v plzeňské politice rád umocňuje svůj vliv tím, že všude vykládá, koho zná a koho takzvaně ‚umí‘. Jeho báchorky o tom, jak mě dosadil do hokejového klubu nebo do hnutí ANO, jsou ale pouze směšné. Navíc jsem zaslechl, že to neříká jen o politicích, ale také o novinářích,“ říká primátor.
Motorola do šuplíku
Spor má ještě jeden nezvyklý důsledek. Muže, jehož jméno bylo v Plzni po desetiletí spojováno spíše s osobními kontakty a politickým zákulisím než s veřejnou sebeprezentací, dostal do prostředí, kterému se do té doby vyhýbal. Jurečko kvůli konfliktu odložil po zhruba dvaceti letech svůj starý telefon značky Motorola (kterých kdysi nakoupil vysoké desítky kusů) a začal aktivně vystupovat na sociálních sítích, kde nyní vede svoji část bitvy o budoucnost muzea.
„Dvacet let jsem měl starou motorolu a sociální sítě vůbec nepotřeboval. Mojí hlavní sociální sítí byla hospoda, kde sedí člověk proti člověku. Jenže když o vás někdo začne veřejně mluvit a vy mlčíte, lidé slyší jen jeho verzi. Tak jsem motorolu odložil a řekl si, že se musím ozvat taky. Vysvětlit, jak to vidím já, a hlavně ukázat, co jsme v Depo Moto Art vybudovali a o co teď můžeme přijít,“ popisuje Jurečko.
Podle Jurečka získaly jeho příspěvky na Facebooku a Instagramu za měsíc přibližně 150 tisíc zobrazení. Pod peticí za zachování muzea se podle něj sešlo přes 1250 podpisů na papíře a dalších přibližně 250 elektronicky. „Za každý jsem vděčný. Ukazuje mi to, že na muzeu záleží i dalším lidem. A myslím, že právě jim by město mělo víc naslouchat a hledat s námi cestu, jak ho zachovat,“ říká.
Zarzycký význam muzea nezpochybňuje, podporu petice ale hodnotí jinak. „Muzeum zcela jistě má svůj význam a ve sbírce je řada pozoruhodných veteránů. Pokud však chcete vyloženě můj názor, s ohledem na to, že se v Plzni denně pohybuje kolem dvou set tisíc lidí, nepřijde mi tisíc podpisů jako příliš. Nic z toho však nemá vliv na to, že pan Jurečko porušil smlouvu s městem a že se město musí chovat jako řádný hospodář,“ říká primátor. A sám otevírá předvolební rovinu: „Je otázka, proč pan Jurečko petici dělá až nyní a proč těsně před volbami spustil mediální aktivity, které spustil.“
Jurečko tvrdí, že nechce, aby město přehlíželo smlouvu nebo rezignovalo na kontrolu svého majetku. „Po letech práce na městské budově bychom ale rádi řešili další rozvoj muzea, ne jeho konec. Město má právo svůj majetek kontrolovat. My máme právo očekávat, že s námi bude jednat férově,“ dodává Jurečko.
