„Od roku 2007 a zejména po zesílení krize na evropském trhu státních dluhopisů v roce 2011 se finanční integrace v Evropě značně zpomalila,“ konstatuje zpráva. „Tento vývoj kontrastuje s neustálým pokrokem ve finanční integraci během předešlých 25 let,“ dodala.
ECB poukázala na to, že dva její tendry levných tříletých úvěrů v prosinci a letos v únoru situaci v tomto ohledu zlepšily. „Začátkem roku a zvláště po druhé refinanční operaci ECB vykazují indikátory finanční integrace známky zlepšení,“ uvedla banka.
Šéf ECB Draghi apeloval na členské země, aby zahájily práce na vytvoření orgánu, který by zachraňoval banky v celé eurozóně. „Argumenty ve prospěch posílení bankovního dohledu a řešení jejich potíží na úrovni eurozóny jsou (v důsledku krize) mnohem očividnější,“ řekl Draghi na konferenci po vydání zprávy ECB. „Pracovat na tom by bylo v současné kritické době nanejvýš prospěšné,“ dodal.
Od šéfa ECB to byl zatím nejdůraznější zásah do debaty o tom, zda by měly země eura sdílet náklady záchrany bank. Klíčové země eurozóny v čele s Německem dosud myšlenku centrálního záchranného fondu pro všechny banky měnové unie důrazně odmítaly.
Německý list Süddeutsche Zeitung napsal, že ECB a skupina zemí eurozóny začaly pracovat na iniciativě, která by umožnila, aby banky zasažené krizí měly přímý přístup k Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM). To je trvalý záchranný fond eurozóny, z něhož budou moci čerpat podle dosavadních dohod jen státy. „Důvodem k takovému spěchu je krize ve Španělsku a obava, že by se mohla rozšířit na další země,“ uvedl list bez citování zdrojů.
