V praxi to znamená, že organizace nyní může na celém světě vydávat závazná pravidla zacílená na zamezení dalšího šíření nákazy. Možné je například vyhlašování karantény, uzavírání hranic nebo omezení mezinárodního cestovního ruchu, uvedla agentura DPA.
Smrtelnému virovému onemocnění podlehlo v západní Africe od února celkem 961 lidí. Jen během úterý a středy si ebola podle WHO vyžádala 29 obětí a 68 lidí se nově nakazilo. Celkový počet registrovaných případů nákazy stoupl na 1779. Podle WHO si epidemie zasluhuje vyhlášení krizové situace. Za podobné mimořádné události WHO v minulosti označila pandemii prasečí chřipky v roce 2009 a šíření obrny v Pákistánu a Afghánistánu letos v květnu.
WHO tento týden svolala expertní komisi, která vyhodnocuje závažnost epidemií. Její členové dnes podle DPA jednomyslně schválili vyhlášení nouzového stavu.
„Všechna opatření jsou zaměřena na to, jak zabránit dalšímu mezinárodnímu šíření (eboly),“ prohlásila dnes v Ženevě generální ředitelka WHO Margaret Chanová. Zatím komise nevyhlásila zákazy cestování, ale lidé na cestách mají být informováni o situaci a o opatřeních na ochranu před nákazou.
Samotní pacienti infikovaní ebolou pak mohou cestovat jen ve výjimečných případech, kdy není možná dostatečná léčba v místě jejich pobytu. Stav nouze má být vyhlášen na národní úrovni v zasažených zemích, pokud se tak už nestalo.
Epidemie propukla v březnu v Guineji. Postupně se vir rozšířil do sousední Sierry Leone a Libérie a také do Nigérie. Do izolace dnes byl podle agentury AFP preventivně umístěn Súdánec na letišti v ugandském Entebbe. Humanitární pracovník vykazoval příznaky krvácivé horečky a nyní se čeká na výsledky testů. V Ugandě byl poslední případ eboly zaznamenán v roce 2012.
WHO declares #Ebola INTERNATIONAL HEALTH EMERGENCY: 1,711 cases, 932 deaths in Guinea, Liberia, Nigeria, Sierra Leone pic.twitter.com/Y8TSdw23D3
— Ronesh Dhawraj (@ronesh) August 8, 2014Šéf zdravotní bezpečnosti při WHO Keidži Fukuda zdůraznil, že prostřednictvím správných kroků a opatření je možné ebolu zastavit. „Není to záhadná nemoc. Je to nakažlivá nemoc, kterou lze zadržet,“ řekl Fukuda novinářům. „Není to vir, jenž by se šířil vzduchem,“ vysvětlil expert.
WHO očekává, že epidemie ještě nedosáhla svého vrcholu a dál se zhorší v příštích měsících. „Je pravděpodobné, že situace se zhorší, než se začne zlepšovat,“ řekl Fukuda. „Jsme plně připraveni na to, že epidemie bude na vysoké úrovni řadu měsíců,“ dodal.
Proti ebole zatím neexistuje oficiálně schválená vakcína a vir zabije zhruba každého druhého nakaženého. WHO však hodlá příští týden svolat odborníky na lékařskou etiku, aby posoudili možnosti použití experimentálních léků.
WHO uvedla, že nynější epidemie je nejhorší od chvíle, kdy byla ebola před téměř 40 lety poprvé identifikována u člověka. Současná situace je podle organizace tak vážná i kvůli nerozvinutým zdravotnickým systémům v zasažených zemích a chybějícím lidským, finančním a materiálním zdrojům.
Evropský komisař pro zdravotnictví Tonio Borg dnes v prohlášení uvedl, že riziko rozšíření eboly do Evropské unie je „extrémně nízké“. Je to podle něj dáno tím, že do EU cestuje poměrně málo lidí, kteří by mohli být nakaženi, a způsobem přenosu, tedy přímým kontaktem. Dalším důvodem je vysoká úroveň standardů zdravotnictví a prevence v EU.
Šéf zdravotní bezpečnosti WHO: Je to nakažlivá nemoc, kterou ale lze zadržet
| Nejhorší výskyt eboly v historii |
|---|
| - Ebola (též krvácivá horečka) je jednou nejnebezpečnějších chorob na světě - je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. Neexistuje proti ní vakcína, ač některé se testují. „Léčba“ spočívá jen v podpůrné terapii - rehydrataci pacienta, udržování krevního tlaku a prokysličení a v léčbě případných dalších infekcí. |
| - Způsobuje ji virus ebola, nazvaný podle řeky Ebola v Konžské demokratické republice (Kongo; dříve Zair), kde byla tato nemoc v roce 1976 poprvé identifikována. Epidemie tehdy propukla v konžské vesnici Yambuku a v Nzaře v sousedním Súdánu a zemřelo na ni 431 ze 602 nakažených. Nový virus tam objevil tehdy 27letý belgický lékař Peter Piot. |
| - Diagnostika eboly je obtížná, protože prvotní symptomy jsou neurčité, respektive připomínají jiné choroby. Nemocný cítí slabost, bolesti svalů, hlavy a v krku, má zarudlé oči, může cítit bolest na hrudi a mít obtíže při dýchání a polykání. Provází ji náhlá horečka. Posléze se objeví zvracení, průjem, vyrážka a začínají selhávat orgány, nejprve ledviny a játra. V některých případech se objevuje vnitřní či vnější krvácení. |
| - Symptomy se mohou objevit dva až 21 dnů po nakažení. Přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného; je třeba se proto vyvarovat například i kontaktu s použitými ručníky. Častými oběťmi jsou zdravotníci ošetřující nemocné, pokud nepoužívají rukavice, masky a ochranné brýle. Člověk může být přenašečem viru někdy až sedm týdnů po uzdravení. |
| - Přirozenými hostiteli viru ebola jsou netopýři živící se ovocem. V Africe byly zdokumentovány také případy nákazy při kontaktu s uhynulými či nemocnými opicemi, lesními antilopami či dikobrazy. |
| - Všechny dosavadní epidemie eboly postihly africký kontinent. Nejvíce obětí (431) si vyžádal hned první známý výskyt eboly v roce 1976 (v Kongu a Súdánu); druhý nejvyšší počet lidí (254) zabil virus eboly v roce 1995 rovněž v Kongu, 224 osob jí podlehlo v roce 2000 v Ugandě a zatím poslední větší epidemie eboly postihla v roce 2007 Kongo, kde na ni tehdy zemřelo 187 lidí. |
| - Současná epidemie vypukla v únoru v Guineji a rozšířila se do Sierry Leone, Libérie a Nigérie; dosud si vyžádala na 932 obětí, nakaženo je přes 1700 osob. |
